Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Čeljabinský meteorit rok poté
V pátek 15. února 2013 vlétla nad ruským městem Čeljabinsk do zemské atmosféry za poměrně dramatických okolností malá planetka. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od pádu tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. Není tedy divu, že čeljabinská událost, při níž bylo lehce zraněno více než 1000 lidí a která byla díky stovkám videozáznamů a dalších dat dobře zdokumentovaná, vyvolala celosvětovou pozornost. Planetka vlivem tření o zemskou atmosféru ve výšce explodovala a její trosky pokryly širokou oblast v okolí měst Čeljabinsk a Čebarkul. Odkud k nám toto těleso přilétlo, jak bylo původně velké a co dalšího se o něm a okolnostech jeho pádu podařilo zjistit? Do výzkumu se zapojili i čeští astronomové. Jeden z nich, RNDr. Jiří Borovička CSc z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově, ve své přednášce shrne všechny podstatné poznatky, které se za rok zkoumání o čeljabinské události podařilo získat.
Čeljabinský meteor - foto Alex Alishevskikh, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic.
