Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii
Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.
Pravěké jeskynní malby byly po objevení těch prvních v jeskyni Altamira na severu Španělska považovány za podvrh; to bylo v roce 1879. Tehdejší specialisté na prehistorii byli přesvědčeni, že pravěký člověk, současník mamutů a jeskynních medvědů, byl primitivní tvor bez větších schopností se umělecky vyjadřovat. S odstupem několika desetiletí odborná i laická veřejnost změnila názor, a to především díky dalším objevovaným podzemním galeriím. Dnes již dávno nikdo nepochybuje o tom, že tvůrci maleb na stěnách jeskyní byli skutečně naši vzdálení předkové. Vydejme se po jejich stopách!
Přednáška geologa Jaroslava Kadlece začne na hvězdárně v Teplicích jako obvykle v 18 hodin.
Foto: Malby z jeskyně Lascaux. Zdroj: Wikimedia Commons, public domain
