Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Co jste chtěli vědět o vlcích a báli jste se zeptat
Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Poslední vlk „staré éry“ byl v Čechách zastřelen 2. prosince 1874 nedaleko šumavských Černých Lad v okrese Prachatice. Dodnes ho připomíná pomníček, ke kterému vás zavede turistická stezka. Osamělí vlci na Šumavu pronikali i dál, ale žádná stálá populace už tam nevznikla. Poslední moravský vlk padl v roce 1914 v beskydském Bukovci. V pozdější době, především ve válečných letech, se prý vlci v Beskydech stále nárazově vyskytovali, ale oficiální zprávy o tom zřejmě neexistují. Můžeme tedy s jistou rezervou tvrdit, že je to právě sto let, kdy vlci z naší přírody zmizeli docela.
Znovu se objevili před dvaceti lety, kdy začali do moravských Beskyd pronikat vlci ze Slovenska. Nastálo se však neusadili. Před pár lety se vlci ukázali i v Čechách. Přišli z území sasko-polské Lužice, kde se jim mimořádně daří. Byli pozorováni v Krkonoších, Krušných horách a v březnu 2014 zachytila vlka jedna z fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko nedaleko Doks – to už se o nich ale nějaký čas vědělo. V září pak lesníci hlásili, že se v lesích v okolí Máchova jezera narodila tři vlčata; jedno z nich vyfotografoval nastražený fotoaparát v rezervaci Břehyně. Právě přítomnost mláďat svědčí podle odborníků o tom, že už nejde jen o nějaké „přeběhlíky“. Vlci jsou zpátky.
Populace českých vlků je však prozatím velmi slabá, vlastně ani nevíme, kolik jich je. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti a případného rozšiřování. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, popovídá Ing. Jan Andreska, Ph.D. v ústeckém Fokus kafe už 8. ledna 2015. Začátek přednášky je v 18 hodin a po jejím skončení budete moci našemu hostu položit libovolnou „vlčí“ otázku.
Foto 1: Hlava vlka evropského poddruhu Canis lupus lupus. Kredit: Mariofan13, Wikimedia Commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto 2: Stopa vlka evropského. Kredit: Dean Miller/QuarterCircleS, Wikimedia commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
