Ústí nad Labem
12. září
Aktuality
12.09.2024
BEZ KOFEINU: Hlavonožci, tajemní obyvatelé hlubin
Hlavonožci jsou mořští měkkýši, na které můžete narazit i na mělčinách. Mnozí z nich však obývají mořské hlubiny, kam člověk zavítá jen zřídka. Jsou to chytří živočichové, kteří dovedou komunikovat nejen mezi sebou, ale občas i s námi, lidmi. O hlavonožcích bude především dětem a mládeži vyprávět odbornice na měkkýše, malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve čtvrtek 12. září v ústeckém muzeu.
29.08.2024
Má sluch vlastní dějiny? Můžeme zkoumat zvuk před obdobím jeho technologické reprodukce? Existuje poznání, které můžeme získat jen díky trénovanému poslechu? Přednáška historičky vědy a religionistky Dr. Phil. Anny Kvíčalové, MA z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, představí zvuková studia, tzv. sound studies, jako oblast mezioborového historického bádání, které otevírá alternativní výklad dějin západní kultury. Poslední srpnový čtvrtek na teplické hvězdárně.
21.12. 2014
Co jste chtěli vědět o vlcích a báli jste se zeptat
Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Poslední vlk „staré éry“ byl v Čechách zastřelen 2. prosince 1874 nedaleko šumavských Černých Lad v okrese Prachatice. Dodnes ho připomíná pomníček, ke kterému vás zavede turistická stezka. Osamělí vlci na Šumavu pronikali i dál, ale žádná stálá populace už tam nevznikla. Poslední moravský vlk padl v roce 1914 v beskydském Bukovci. V pozdější době, především ve válečných letech, se prý vlci v Beskydech stále nárazově vyskytovali, ale oficiální zprávy o tom zřejmě neexistují. Můžeme tedy s jistou rezervou tvrdit, že je to právě sto let, kdy vlci z naší přírody zmizeli docela.
Znovu se objevili před dvaceti lety, kdy začali do moravských Beskyd pronikat vlci ze Slovenska. Nastálo se však neusadili. Před pár lety se vlci ukázali i v Čechách. Přišli z území sasko-polské Lužice, kde se jim mimořádně daří. Byli pozorováni v Krkonoších, Krušných horách a v březnu 2014 zachytila vlka jedna z fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko nedaleko Doks – to už se o nich ale nějaký čas vědělo. V září pak lesníci hlásili, že se v lesích v okolí Máchova jezera narodila tři vlčata; jedno z nich vyfotografoval nastražený fotoaparát v rezervaci Břehyně. Právě přítomnost mláďat svědčí podle odborníků o tom, že už nejde jen o nějaké „přeběhlíky“. Vlci jsou zpátky.
Populace českých vlků je však prozatím velmi slabá, vlastně ani nevíme, kolik jich je. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti a případného rozšiřování. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, popovídá Ing. Jan Andreska, Ph.D. v ústeckém Fokus kafe už 8. ledna 2015. Začátek přednášky je v 18 hodin a po jejím skončení budete moci našemu hostu položit libovolnou „vlčí“ otázku.
Foto 1: Hlava vlka evropského poddruhu Canis lupus lupus. Kredit: Mariofan13, Wikimedia Commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto 2: Stopa vlka evropského. Kredit: Dean Miller/QuarterCircleS, Wikimedia commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
