Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.


05.06.2025

O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku

PRO VELKÝ ZÁJEM OPAKUJEME 
Proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů? Jsou všechny „tajemné“ nebo se u některých lze dopátrat jejich příběhu? A proč by měly zůstat stát, kde stojí?... Pouť po křížích z Ústecka a Děčínska podnikneme spolu s regionální historičkou Mgr. Natalií Belisovou. Koná se ve čtvrtek 5. června v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.12. 2014

Co jste chtěli vědět o vlcích a báli jste se zeptat

Stopa vlka obecného Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 
Poslední vlk „staré éry“ byl v Čechách zastřelen 2. prosince 1874 nedaleko šumavských Černých Lad v okrese Prachatice. Dodnes ho připomíná pomníček, ke kterému vás zavede turistická stezka. Osamělí vlci na Šumavu pronikali i dál, ale žádná stálá populace už tam nevznikla. Poslední moravský vlk padl v roce 1914 v beskydském Bukovci. V pozdější době, především ve válečných letech, se prý vlci v Beskydech stále nárazově vyskytovali, ale oficiální zprávy o tom zřejmě neexistují. Můžeme tedy s jistou rezervou tvrdit, že je to právě sto let, kdy vlci z naší přírody zmizeli docela. 
Znovu se objevili před dvaceti lety, kdy začali do moravských Beskyd pronikat vlci ze Slovenska. Nastálo se však neusadili. Před pár lety se vlci ukázali i v Čechách. Přišli z území sasko-polské Lužice, kde se jim mimořádně daří. Byli pozorováni v Krkonoších, Krušných horách a v březnu 2014 zachytila vlka jedna z fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko nedaleko Doks – to už se o nich ale nějaký čas vědělo. V září pak lesníci hlásili, že se v lesích v okolí Máchova jezera narodila tři vlčata; jedno z nich vyfotografoval nastražený fotoaparát v rezervaci Břehyně. Právě přítomnost mláďat svědčí podle odborníků o tom, že už nejde jen o nějaké „přeběhlíky“. Vlci jsou zpátky. 
Populace českých vlků je však prozatím velmi slabá, vlastně ani nevíme, kolik jich je. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti a případného rozšiřování. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, popovídá Ing. Jan Andreska, Ph.D. v ústeckém Fokus kafe už 8. ledna 2015. Začátek přednášky je v 18 hodin a po jejím skončení budete moci našemu hostu položit libovolnou „vlčí“ otázku. 
 

Foto 1: Hlava vlka evropského poddruhu Canis lupus lupus. Kredit: Mariofan13, Wikimedia Commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 Foto 2: Stopa vlka evropského. Kredit: Dean Miller/QuarterCircleS, Wikimedia commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported


  © 2012 UJEP