Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.12. 2014

Co jste chtěli vědět o vlcích a báli jste se zeptat

Stopa vlka obecného Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 
Poslední vlk „staré éry“ byl v Čechách zastřelen 2. prosince 1874 nedaleko šumavských Černých Lad v okrese Prachatice. Dodnes ho připomíná pomníček, ke kterému vás zavede turistická stezka. Osamělí vlci na Šumavu pronikali i dál, ale žádná stálá populace už tam nevznikla. Poslední moravský vlk padl v roce 1914 v beskydském Bukovci. V pozdější době, především ve válečných letech, se prý vlci v Beskydech stále nárazově vyskytovali, ale oficiální zprávy o tom zřejmě neexistují. Můžeme tedy s jistou rezervou tvrdit, že je to právě sto let, kdy vlci z naší přírody zmizeli docela. 
Znovu se objevili před dvaceti lety, kdy začali do moravských Beskyd pronikat vlci ze Slovenska. Nastálo se však neusadili. Před pár lety se vlci ukázali i v Čechách. Přišli z území sasko-polské Lužice, kde se jim mimořádně daří. Byli pozorováni v Krkonoších, Krušných horách a v březnu 2014 zachytila vlka jedna z fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko nedaleko Doks – to už se o nich ale nějaký čas vědělo. V září pak lesníci hlásili, že se v lesích v okolí Máchova jezera narodila tři vlčata; jedno z nich vyfotografoval nastražený fotoaparát v rezervaci Břehyně. Právě přítomnost mláďat svědčí podle odborníků o tom, že už nejde jen o nějaké „přeběhlíky“. Vlci jsou zpátky. 
Populace českých vlků je však prozatím velmi slabá, vlastně ani nevíme, kolik jich je. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti a případného rozšiřování. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, popovídá Ing. Jan Andreska, Ph.D. v ústeckém Fokus kafe už 8. ledna 2015. Začátek přednášky je v 18 hodin a po jejím skončení budete moci našemu hostu položit libovolnou „vlčí“ otázku. 
 

Foto 1: Hlava vlka evropského poddruhu Canis lupus lupus. Kredit: Mariofan13, Wikimedia Commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 Foto 2: Stopa vlka evropského. Kredit: Dean Miller/QuarterCircleS, Wikimedia commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported


  © 2012 UJEP