Teplice

17. října

 

 
Aktuality

17.10.2024

Jak se stáváme lidmi? Sociální učení a evoluce kultury

Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých lidoopů, kytovců nebo ptáků. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. Ve čtvrtek 17. října o tom na hvězdárně v Teplicích pohovoří etolog prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.


10.10.2024

Na viděnou v temnotě: co víme o zraku hlubokomořských ryb

Ponoříme se do hlubin oceánů a prožijeme fascinující setkání se zubatými rybami s obříma očima. Jak vlastně ryby v této hlubině vidí? Má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? A umí tyto ryby něco unikátního, co neznáme od jiných obratlovců? O tom bude ve čtvrtek 10. října v ústeckém muzeu povídat zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.12. 2014

Co jste chtěli vědět o vlcích a báli jste se zeptat

Stopa vlka obecného Od roku 2014 máme jistotu, že se do Čech po sto letech vrátili vlci. Pronikli k nám ze Saska a v severočeských lesích, především v takřka liduprázdné oblasti kolem Doks a Ralska, se jim zřejmě daří. Dokonce už přivedli na svět mláďata. Právě o vlcích bude řeč v prvním Café Nobel nového roku v ústeckém Fokus kafe. Povídat o nich bude bývalý lesník a nyní biolog Ing. Jan Andreska, Ph.D. z Katedry biologie a environmentálních studií Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. 
Poslední vlk „staré éry“ byl v Čechách zastřelen 2. prosince 1874 nedaleko šumavských Černých Lad v okrese Prachatice. Dodnes ho připomíná pomníček, ke kterému vás zavede turistická stezka. Osamělí vlci na Šumavu pronikali i dál, ale žádná stálá populace už tam nevznikla. Poslední moravský vlk padl v roce 1914 v beskydském Bukovci. V pozdější době, především ve válečných letech, se prý vlci v Beskydech stále nárazově vyskytovali, ale oficiální zprávy o tom zřejmě neexistují. Můžeme tedy s jistou rezervou tvrdit, že je to právě sto let, kdy vlci z naší přírody zmizeli docela. 
Znovu se objevili před dvaceti lety, kdy začali do moravských Beskyd pronikat vlci ze Slovenska. Nastálo se však neusadili. Před pár lety se vlci ukázali i v Čechách. Přišli z území sasko-polské Lužice, kde se jim mimořádně daří. Byli pozorováni v Krkonoších, Krušných horách a v březnu 2014 zachytila vlka jedna z fotopastí v bývalém vojenském prostoru Ralsko nedaleko Doks – to už se o nich ale nějaký čas vědělo. V září pak lesníci hlásili, že se v lesích v okolí Máchova jezera narodila tři vlčata; jedno z nich vyfotografoval nastražený fotoaparát v rezervaci Břehyně. Právě přítomnost mláďat svědčí podle odborníků o tom, že už nejde jen o nějaké „přeběhlíky“. Vlci jsou zpátky. 
Populace českých vlků je však prozatím velmi slabá, vlastně ani nevíme, kolik jich je. To vyvolává zásadní otázky ohledně jejich další přítomnosti a případného rozšiřování. O minulosti, současnosti a budoucnosti vzájemného vztahu člověka a vlka obecného, který nikdy nebyl jednoduchý, popovídá Ing. Jan Andreska, Ph.D. v ústeckém Fokus kafe už 8. ledna 2015. Začátek přednášky je v 18 hodin a po jejím skončení budete moci našemu hostu položit libovolnou „vlčí“ otázku. 
 

Foto 1: Hlava vlka evropského poddruhu Canis lupus lupus. Kredit: Mariofan13, Wikimedia Commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 Foto 2: Stopa vlka evropského. Kredit: Dean Miller/QuarterCircleS, Wikimedia commons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported


  © 2012 UJEP