Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes
Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 25. května v děčínské kavárně Coffee&Books.
Island, to není jen ráj přírodních krás, jako jsou ledovce, sopky, gejzíry a další lákadla pro turisty. Je to také ostrov s nesmírně zajímavou historií svého vzniku, sahající jen do nedávné geologické historie Země – na rozdíl od Českého masivu. V kontrastu s bohatstvím přírodních krás je Island velmi chudý na jakékoli nerostné suroviny, snad jen s výjimkou nejrůznějších typů stavebního kamene. Chybí zde rudy kovů, šelf postrádá ložiska ropy, nerud je také pomálu. Veškeré suroviny se musí dovážet, což sebou může přinášet nečekaná geopolitická rizika.
Když se Island během obou světových válek ocitl v námořní blokádě, místní obyvatelé se oprávněně začali obávat o to, jak přečkají kruté zimy bez uhlí z Anglie a Polska. Tehdy byl zahájen rozsáhlý průzkum, na základě nějž bylo identifikováno a následně krátce těženo několik chudých ložisek hnědého uhlí. Těžba byla obtížná, doly se nacházely ve velmi náročném terénu, uhlí bylo málo výhřevné a drahé – ale bylo to uhlí!
Doly byly záhy po konci války uzavřeny a po desítkách let již nezbývá mnoho pamětníků, kteří mohou vyprávět o heroické vlastenecké službě, jakou nepochybně tehdy dobývání uhlí bylo. Aby na jejich osudy nebylo zapomenuto, zahájil Richard Pokorný spolu se svými studenty komplexní výzkum uhelných ložisek na Islandu. Po deseti letech expedic, terénního výzkumu a laboratorních analýz dospěl nakonec projekt k finálnímu cíli – vydání rozsáhlé monografie v prestižním britském vydavatelství.
Přednáška Richarda Pokorného v Děčínské kulturní kavárně Coffee & Books začne jako obvykle v 19 hodin.
Obrázek v abstraktu: Islandské uhlí
Obrázek v článku: Jeden z opuštěných islandských uhelných dolů
Obě foto © Richard Pokorný