Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

25.05. 2023

Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 25. května v děčínské kavárně Coffee&Books. 

Island, to není jen ráj přírodních krás, jako jsou ledovce, sopky, gejzíry a další lákadla pro turisty. Je to také ostrov s nesmírně zajímavou historií svého vzniku, sahající jen do nedávné geologické historie Země – na rozdíl od Českého masivu. V kontrastu s bohatstvím přírodních krás je Island velmi chudý na jakékoli nerostné suroviny, snad jen s výjimkou nejrůznějších typů stavebního kamene. Chybí zde rudy kovů, šelf postrádá ložiska ropy, nerud je také pomálu. Veškeré suroviny se musí dovážet, což sebou může přinášet nečekaná geopolitická rizika.

Když se Island během obou světových válek ocitl v námořní blokádě, místní obyvatelé se oprávněně začali obávat o to, jak přečkají kruté zimy bez uhlí z Anglie a Polska. Tehdy byl zahájen rozsáhlý průzkum, na základě nějž bylo identifikováno a následně krátce těženo několik chudých ložisek hnědého uhlí. Těžba byla obtížná, doly se nacházely ve velmi náročném terénu, uhlí bylo málo výhřevné a drahé – ale bylo to uhlí!

Doly byly záhy po konci války uzavřeny a po desítkách let již nezbývá mnoho pamětníků, kteří mohou vyprávět o heroické vlastenecké službě, jakou nepochybně tehdy dobývání uhlí bylo. Aby na jejich osudy nebylo zapomenuto, zahájil Richard Pokorný spolu se svými studenty komplexní výzkum uhelných ložisek na Islandu. Po deseti letech expedic, terénního výzkumu a laboratorních analýz dospěl nakonec projekt k finálnímu cíli – vydání rozsáhlé monografie v prestižním britském vydavatelství.

Přednáška Richarda Pokorného v Děčínské kulturní kavárně Coffee & Books začne jako obvykle v 19 hodin.

 

Obrázek v abstraktu: Islandské uhlí

Obrázek v článku: Jeden z opuštěných islandských uhelných dolů

Obě foto © Richard Pokorný

  © 2012 UJEP