Teplice

15. května

 

 
Aktuality

15.05.2025

Stopy geomagnetické historie v železitých konkrecích

Železité konkrece v pískovcích představují jedinečný geologický fenomén. Geologové a geofyzici Mgr. Lucie Smrčinová a doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vám prozradí, že tyto útvary nejenže dokumentují dlouhodobé změny chemických podmínek v podzemních vodách, ale mohou uchovávat záznamy paleomagnetických změn, včetně změn geomagnetického pole. Víc se dozvíte ve čtvrtek 15. května na teplické hvězdárně.


06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

17.12. 2020

Těžba uhlí na Islandu. Země ohně a ledu v miocénu a dnes

Když během světových válek postihla Island námořní blokáda, místní obyvatelé ztratili přístup k anglickému nebo polskému uhlí a museli se spolehnout na vlastní chudé zdroje. Islandské uhelné doly byly po válce uzavřeny, pamětníků těžby ubývá. Historie islandského uhlí a jeho těžby zaujala paleontologa a cestovatele Ing. Richarda Pokorného, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Spolu se studenty se věnoval výzkumu islandských uhelných ložisek, o kterých bude vyprávět ve čtvrtek 17. prosince na teplické hvězdárně.

PŘEDNÁŠKU JSME VÁM NABÍDLI ONLINE V PŘÍMÉM PŘENOSU. NA ZÁZNAM SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE: 

https://www.youtube.com/watch?v=q2fJ1DJ1XEM&feature=youtu.be  

 

Island, to není jen ráj přírodních krás, jako jsou ledovce, sopky, gejzíry a další lákadla pro turisty. Je to také ostrov s nesmírně zajímavou historií svého vzniku, sahající jen do nedávné geologické historie Země – na rozdíl od Českého masivu. V kontrastu s bohatstvím přírodních krás je Island velmi chudý na jakékoli nerostné suroviny, snad jen s výjimkou nejrůznějších typů stavebního kamene. Chybí zde rudy kovů, šelf postrádá ložiska ropy, nerud je také pomálu. Veškeré suroviny se musí dovážet, což sebou může přinášet nečekaná geopolitická rizika.

Když se Island během obou světových válek ocitl v námořní blokádě, místní obyvatelé se oprávněně začali obávat o to, jak přečkají kruté zimy bez uhlí z Anglie a Polska. Tehdy byl zahájen rozsáhlý průzkum, na základě nějž bylo identifikováno a následně krátce těženo několik chudých ložisek hnědého uhlí. Těžba byla obtížná, doly se nacházely ve velmi náročném terénu, uhlí bylo málo výhřevné a drahé – ale bylo to uhlí!

Doly byly záhy po konci války uzavřeny a po desítkách let již nezbývá mnoho pamětníků, kteří mohou vyprávět o heroické vlastenecké službě, jakou nepochybně tehdy dobývání uhlí bylo. Aby na jejich osudy nebylo zapomenuto, zahájil Richard Pokorný spolu se svými studenty komplexní výzkum uhelných ložisek na Islandu. Po deseti letech expedic, terénního výzkumu a laboratorních analýz spěje projekt k finálnímu cíli – vydání rozsáhlé monografie v prestižním britském vydavatelství.

Obrázek v abstraktu: Islandské uhlí

Obrázek v článku: Jeden z opuštěných islandských uhelných dolů

Obě foto © Richard Pokorný

  © 2012 UJEP