Teplice
16. září
16.09.2021
První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
09.09.2021
Co nevíte o historických sušárnách chmele
Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D. z Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.
Svět pavouků a pavoučích sítí
Pavouci jsou starobylá, více než 380 milionů let stará skupina živočichů, kterou charakterizuje nejen schopnost vytvářet a využívat účinné toxiny, ale také produkce hedvábí. Pavoučí hedvábí je unikátní biopolymer vynikajících mechanických vlastností, a proto je v posledním desetiletí předmětem studia mnoha výzkumných institucí, včetně těch, které jsou zaměřeny na biomedicinální výzkum. O tom, proč tomu tak je a proč si pavouci zaslouží náš obdiv, bude hovořit jeden z nejznámějších českých arachnologů doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc. z katedry biologie Přírodovědecké fakulty UJEP.
