Stromatolity – základní kameny nejstarší pozemské biosféry

Studium geologického záznamu prahor (archaika) a starohor (proterozoika) je mimořádně obtížné. Vždy se objeví okolnosti, které zpochybňují jednoznačné odpovědi. Je tomu tak i v případě tzv. stromatolitů, volně přeloženo „tkáňových kamenů“, lamelovaných horninových útvarů polokulovitého, válcovitého či větvičkovitého tvaru vzniklých za pomoci mikroorganismů. Spolu s  RNDr. Radkem Mikulášem, DSc. z Geologického ústavu AV ČR po nich budeme pátrat i v našem geologickém záznamu. V úterý 25. října v Literární kavárně v kampusu UJEP Ústí nad Labem.

Existují teorie, podle kterých byly starohorní stromatolity základem nejvýkonnější biosféry, jakou kdy Země vůbec hostila. Kritéria pro odlišení kdysi „živých“ stromatolitů od struktur vzniklých čistě chemickými ději jsou však navzdory jim připisovanému významu značně neurčitá a nepřesná.

Pátrání po nejstarších českých stromatolitech nás zavede do starohorních sekvencí v okolí Spáleného Poříčí a v Železných horách. Mladší, krásné, ale způsobem vzniku pochybné stromatolity pocházejí z ordoviku okolí Rokycan. Přednáška geologa Radka Mikuláše nás dále provede nálezy devonského a miocenního stáří – a možná trochu překvapivě skončíme u stromatolitů, které v Českém masivu vznikají právě teď.

Pozor – stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Radka Mikuláše už v 17 hodin. Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

Foto: Stromatolity z Holoubkova a Kokšína. Kredit: Daniel Smutek.