Ústí nad Labem

18. února

 
Aktuality

23.01.2020

ExoMars. Evropsko-ruské dobrodružství na rudé planetě

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.


16.01.2020

Pro les nevidíme stromy. Paleofaunistika měkkýšů odhaluje krajinné detaily

O vývoji krajiny střední Evropy po konci doby ledové toho v obecných rysech víme poměrně hodně. Nastal čas podívat se na výjimky z obecností, na místa ve zmizelé krajině, kde bylo něco „jinak“. Jak prozradí malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy ve čtvrtek 16. ledna na teplické hvězdárně, šnečí ulity zachované v různých typech sedimentů nám takové detailní pohledy umožňují.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

25.10. 2016

Stromatolity – základní kameny nejstarší pozemské biosféry

Studium geologického záznamu prahor (archaika) a starohor (proterozoika) je mimořádně obtížné. Vždy se objeví okolnosti, které zpochybňují jednoznačné odpovědi. Je tomu tak i v případě tzv. stromatolitů, volně přeloženo „tkáňových kamenů“, lamelovaných horninových útvarů polokulovitého, válcovitého či větvičkovitého tvaru vzniklých za pomoci mikroorganismů. Spolu s  RNDr. Radkem Mikulášem, DSc.Geologického ústavu AV ČR po nich budeme pátrat i v našem geologickém záznamu. V úterý 25. října v Literární kavárně v kampusu UJEP Ústí nad Labem.

Existují teorie, podle kterých byly starohorní stromatolity základem nejvýkonnější biosféry, jakou kdy Země vůbec hostila. Kritéria pro odlišení kdysi „živých“ stromatolitů od struktur vzniklých čistě chemickými ději jsou však navzdory jim připisovanému významu značně neurčitá a nepřesná.

Pátrání po nejstarších českých stromatolitech nás zavede do starohorních sekvencí v okolí Spáleného Poříčí a v Železných horách. Mladší, krásné, ale způsobem vzniku pochybné stromatolity pocházejí z ordoviku okolí Rokycan. Přednáška geologa Radka Mikuláše nás dále provede nálezy devonského a miocenního stáří – a možná trochu překvapivě skončíme u stromatolitů, které v Českém masivu vznikají právě teď.

 

Pozor – stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Radka Mikuláše už v 17 hodin. Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

 

Foto: Stromatolity z Holoubkova a Kokšína. Kredit: Daniel Smutek.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP