Teplice

21. února

 
Aktuality

28.02.2019

Počasí a podnebí aneb Co se děje kolem nás (a proč)

Meteorolog Mgr. Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem se ve čtvrtek 28. února představí návštěvníkům kavárny a restaurace Refugio v Tisé na Ústecku v roli informovaného průvodce člověka informačního věku světem počasí a soudobé meteorologie, a tak trochu i podnebí a klimatologie.


21.02.2019

Řízená evoluce nových bílkovin: Nobelova cena za chemii 2018

Nobelova cena za chemii udělená v roce 2018 byla v několika směrech unikátní. Získala jí po devíti letech opět žena; i v éře rovnoprávnosti teprve pátá. Byla udělena sdíleně za dva nezávislé směry badání se společným jmenovatelem – umělou urychlenou evolucí nových bílkovin. A v neposlední řadě mají oba objevy své aplikace v biotechnologiích a medicíně. Víc vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

20.12. 2018

Špicberky/ Svalbard 1968 – 2018 Půl století a dvě české expedice

 

Před 50 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve čtvrtek 20. prosince na teplické hvězdárně vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra BernardováJihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.

 

Expedice Špicberky

V roce 1968 se skupině šesti členů horolezeckého oddílu Lokomotivy Teplice podařilo uskutečnit expedici, jež se připravovala tři roky. Začátkem dubna odjeli autem značky Barkas s vlekem přes NDR, Švédsko a severní Finsko do přístavu Tromsø na severu Norska, odkud pokračovali lodí do Ny-Ålesundu na Špicberkách. Odtamtud se pak po průzkumu terénu vydali s veslicí na ledovec Kongsvegen a se saněmi vystoupili až na jeho horní patro. Přesun trval deset dní. Ze základního tábora pak podnikali výstupy na okolní dosud nedostoupené vrcholy. Cílem expedice bylo též mapování rozlehlého území ledovce a nalezení cesty od počátku ledovce do zátoky na severu ostrova. To bylo zadání od norského Polárního ústavu. V náplni expedice byl též geologický průzkum a sběr zkamenělin. Začátkem srpna se expedice vrátila na pobřeží, sjednanou lodí zpět do Tromsø a opět autem domů. 28. srpna 1968 se účastníci výpravy chystali překročit československou hranici, u Drážďan však byli zadrženi a čtyři dny internováni. Až poté se mohli (za vojenského doprovodu) vrátit domů.

 

Česká arktická vědecká stanice

Současná historie českého polárního výzkumu na Špicberkách začíná na podzim roku 2007, kdy byly na molu bývalého ruského města Pyramiden instalovány dva kontejnery s jedním gumovým člunem, které se postupem času proměnily ve vědeckou základnu v hlavním městě Longyearbyen a terénní základnu v zátoce Petuniabukta, s flotilou několika člunů a vlastní čtrnáctimetrovou lodí. Češi v Arktidě již nejsou jen pár nadšenců či dobrodruhů, ale stávají se rovnocennými partnery ve vědecké práci. Jaká k tomu vedla cesta a co všechno se podařilo vybudovat za deset let působení českých vědců v Arktidě?

 

Povídání Gerharda Tschunka a Alexandry Bernardové začne v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

Ilustrační foto v hlavičce: Špicberky. Autor: Martin Fuchs, Pixabay.com, licence CC0 Creative Commons.

Foto v článku: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách – místo, které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Autor: Jan Kavan

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP