Teplice

19. července



 
Aktuality

16.08.2018

Grónsko: Země bílá i zelená

Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 16. srpna do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který Grónsko už několikrát navštívil. Seznámí vás s geologickým vývojem, geografií a přírodou ostrova, s historií jeho objevů a osidlování Normany a Dány, a také s životem dnešních Gróňanů, včetně Inuitů.


19.07.2018

Za jeskynním rakem na Novou Guineu

Ani věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze vám přijede vyprávět o expedici českých vědců na Novou Guineu, kde objevili prvního jeskynního raka jižní polokoule. Ve čtvrtek 19. července, v sále teplického planetária.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

17.09. 2015

Sopky a Mars aneb Jak sopečná činnost měnila tvář rudé planety


 

Sopky jsou jedním z nejvíce fascinujících projevů Země. S rozvojem vesmírných letů jsme zjistili, že sopečná činnost hrála významnou roli také při formování dalších planet, měsíců a některých velkých asteroidů. V rámci Café Nobel o tom bude 17. září na teplické hvězdárně hovořit planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Především se bude věnovat Marsu.

Kromě naší planety bychom dnes ve Sluneční soustavě našli aktivní sopky už jen na Jupiterově měsíci Io. Možná jsou i na Venuši, ale o tom zatím není dost důkazů. V minulosti však vulkanická činnost formovala i povrch Merkuru, našeho Měsíce, Marsu, ale také třeba planetky Vesta – dokud si tato tělesa udržela svůj zdroj vnitřního tepla. Když vyhasl, umlkly i sopky. Na Marsu se to stalo podle všeho docela nedávno. Před tak krátkou dobou, že ani nejsme schopni posoudit, jestli marsovské sopky jen odpočívají nebo jestli vyhasly navždy.

Planeta Mars je po Zemi nejlépe prozkoumaným světem Sluneční soustavy a my se vydáme po stopách jeho sopečné historie. Podíváme se na různé druhy sopek, které na povrchu Marsu zanechaly důkazy o své existenci, na jejich stáří a také na jejich distribuci na povrchu rudé planety. Představíme se i největší sopku sluneční soustavy, gigantický Olympus Mons. Jak mohl tolik vyrůst a je marsovskému vulkanismu opravdu definitivní konec?

Tyto (a jistě i mnohé další) otázky se pokusí zodpovědět planetolog Petr Brož během své přednášky, která na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích začne jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Snímek vrcholové kaldery marsovské sopky Olympus Mons, pořízený v roce 2004 z oběžné dráhy Marsu kamerami družice Mars Express. Zachycená oblast má více než 100 kilometrů v průměru, samotná kaldera je až 3 kilometry hluboká. Kredit: G. Neukum (FU Berlin) et al., DLR, ESA, lic. public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP