Sopky a Mars aneb Jak sopečná činnost měnila tvář rudé planety

Sopky jsou jedním z nejvíce fascinujících projevů Země. S rozvojem vesmírných letů jsme zjistili, že sopečná činnost hrála významnou roli také při formování dalších planet, měsíců a některých velkých asteroidů. V rámci Café Nobel o tom bude 17. září na teplické hvězdárně hovořit planetolog Mgr. Petr Brož, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Především se bude věnovat Marsu.

Kromě naší planety bychom dnes ve Sluneční soustavě našli aktivní sopky už jen na Jupiterově měsíci Io. Možná jsou i na Venuši, ale o tom zatím není dost důkazů. V minulosti však vulkanická činnost formovala i povrch Merkuru, našeho Měsíce, Marsu, ale také třeba planetky Vesta – dokud si tato tělesa udržela svůj zdroj vnitřního tepla. Když vyhasl, umlkly i sopky. Na Marsu se to stalo podle všeho docela nedávno. Před tak krátkou dobou, že ani nejsme schopni posoudit, jestli marsovské sopky jen odpočívají nebo jestli vyhasly navždy.

Planeta Mars je po Zemi nejlépe prozkoumaným světem Sluneční soustavy a my se vydáme po stopách jeho sopečné historie. Podíváme se na různé druhy sopek, které na povrchu Marsu zanechaly důkazy o své existenci, na jejich stáří a také na jejich distribuci na povrchu rudé planety. Představíme se i největší sopku sluneční soustavy, gigantický Olympus Mons. Jak mohl tolik vyrůst a je marsovskému vulkanismu opravdu definitivní konec?

Tyto (a jistě i mnohé další) otázky se pokusí zodpovědět planetolog Petr Brož během své přednášky, která na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích začne jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Snímek vrcholové kaldery marsovské sopky Olympus Mons, pořízený v roce 2004 z oběžné dráhy Marsu kamerami družice Mars Express. Zachycená oblast má více než 100 kilometrů v průměru, samotná kaldera je až 3 kilometry hluboká. Kredit: G. Neukum (FU Berlin) et al., DLR, ESA, lic. public domain.