21.11.2024
Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci
14.11.2024
BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění
Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.
Jak a kdy vznikla jizerskohorská rašeliniště? Jaký mají význam? Co na rašeliništích roste a co tam žije? Na to všechno odpoví přednáška botaničky Mgr. Šárky Mazánkové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR z Liberce v Interdiecézním centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích u Tanvaldu, v sobotu 28. října dopoledne, od 11 hodin. Přednáška je speciální „výjezdní“ součástí našeho cyklu – jako tzv. Café Nobel on the Road.
Jizerské hory nejsou pouze kopce, žulové skály, rozsáhlé bukové lesy a temné rokle s vodopády. Uvnitř lesů, na náhorní plošině kdysi neprostupných smrčin, po ekologické katastrofě rozsáhlých holin a dnes už opět regenerujících porostů smrku, se tu a tam skrývají prastaré neprostupné bažiny, močály, mokřady ... zkrátka rašeliniště. Mnohá skrývá před lidskými zraky neprostupná zástěna temně zelené borovice kleče a za chladného rána i závoj mlhy. Jen málokde ve střední Evropě najdeme tolik rašelinišť na tak malém území jako právě v Jizerských horách. Právem jsou zařazena na seznam mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.
Přednáška botaničky Šárky Mazánkové je primárně určena pro návštěvníky IDCŽM. Přijít však může i veřejnost se zájmem o přírodu Jizerských hor.
Foto v abstraktu: Pavlina louka
Foto v článku: Rašeliniště Jizery zarostlé rdestem alpským (Potamogeton alpinus) a plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata) na Rybích loučkách
Foto © Šárka Mazánková © 2012 UJEP |