Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

16.04. 2019

Po stopách nekonečna


Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Kdybychom sledovali stopu nekonečna v historii, čeká nás přímo detektivní výprava. Jistě bychom nemohli minout prvotní vědecký přístup Anaximandrův, Zénónovu mistrnou polemiku v jeho slavných aporiích O letícím šípu a O Achilleovi a želvě, ve kterých ukazuje paradoxy aktualizovaného potenciálního nekonečna, Eukleidův axiomatický přístup a neuvěřitelně účinné metody Archimédovy ve Starém Řecku.

Pak se nám nejspíše na nějaký čas stopa ztratí, i když si všimneme úvah sv. Tomáše Akvinského v období vrcholného středověku. Avšak jistoty, že jsme zpátky na správné stopě, nabudeme teprve počátkem novověku, kdy Galileo Galilei odmítá nekonečné množiny jako ty, „které odporují zdravému rozumu“. Vzápětí Isaac Newton a Gottfried Wilhelm Leibniz formulují infinitesimální počet – jeden z nejsilnějších aparátů matematiky, který jejich následovníci okamžitě neohroženě užívají k dosažení značně silných výsledků. I ten je pochopitelně podrobován přísné revizi a tak vzniká tzv. epsilon-delta analýza.

Ovšem ačkoliv je v těchto úvahách fenomén nekonečna klíčový, teprve s nástupem množinového uvažování se sám ocitá v ohnisku úvah. Bernard Bolzano totiž zkonstruoval aktuálně nekonečnou množinu a Georg Cantor vytvořil „celý svět“ nekonečných množin, do něhož se nechala zlákat celá řada novodobých matematiků. Od té doby je nekonečno, respektive nekonečná množina objektem, o kterém matematika vydává jednoznačné a dokazatelné soudy. Neznamená to však, že je s tím snad hotova.

Magdalena Krátká vám ve své přednášce představí některé významné milníky, které historii úvah o nekonečnu utvářely; především se pokusíme podrobit náš vlastní zdravý rozum mnoha paradoxům, jejichž řešení můžeme bez nadsázky považovat za předmět doličný. Přednáška se uskuteční v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Mor Yuhanon, klášter ze 4. století v Turecku. Digitálně upravený snímek, tzv. Droste efekt. Kredit: Nevit Dilmen, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0.

Foto v článku: Nekonečné zrcadlo. Kredit: pcdazero, Pixabay/ Pixabay Licence

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP