Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

16.04. 2019

Po stopách nekonečna


Fenomén nekonečna nedává lidstvu, ať už máme na mysli filosofy, přírodovědce, matematiky či teology, spát již po tisíce let. Pro matematiky je příznačné, že se pokoušeli tento fenomén definovat, nebo alespoň pevně vymezit – a mohlo by se zdát, že snad i zajmout či uvěznit. Ale naopak: teprve nové pohledy na nekonečno posouvaly poznání o něm. Na teplické hvězdárně o tom bude v úterý 16. dubna povídat didaktička matematiky PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Kdybychom sledovali stopu nekonečna v historii, čeká nás přímo detektivní výprava. Jistě bychom nemohli minout prvotní vědecký přístup Anaximandrův, Zénónovu mistrnou polemiku v jeho slavných aporiích O letícím šípu a O Achilleovi a želvě, ve kterých ukazuje paradoxy aktualizovaného potenciálního nekonečna, Eukleidův axiomatický přístup a neuvěřitelně účinné metody Archimédovy ve Starém Řecku.

Pak se nám nejspíše na nějaký čas stopa ztratí, i když si všimneme úvah sv. Tomáše Akvinského v období vrcholného středověku. Avšak jistoty, že jsme zpátky na správné stopě, nabudeme teprve počátkem novověku, kdy Galileo Galilei odmítá nekonečné množiny jako ty, „které odporují zdravému rozumu“. Vzápětí Isaac Newton a Gottfried Wilhelm Leibniz formulují infinitesimální počet – jeden z nejsilnějších aparátů matematiky, který jejich následovníci okamžitě neohroženě užívají k dosažení značně silných výsledků. I ten je pochopitelně podrobován přísné revizi a tak vzniká tzv. epsilon-delta analýza.

Ovšem ačkoliv je v těchto úvahách fenomén nekonečna klíčový, teprve s nástupem množinového uvažování se sám ocitá v ohnisku úvah. Bernard Bolzano totiž zkonstruoval aktuálně nekonečnou množinu a Georg Cantor vytvořil „celý svět“ nekonečných množin, do něhož se nechala zlákat celá řada novodobých matematiků. Od té doby je nekonečno, respektive nekonečná množina objektem, o kterém matematika vydává jednoznačné a dokazatelné soudy. Neznamená to však, že je s tím snad hotova.

Magdalena Krátká vám ve své přednášce představí některé významné milníky, které historii úvah o nekonečnu utvářely; především se pokusíme podrobit náš vlastní zdravý rozum mnoha paradoxům, jejichž řešení můžeme bez nadsázky považovat za předmět doličný. Přednáška se uskuteční v prostorách hvězdárny na Písečném vrchu v Teplicích v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

Foto v hlavičce: Mor Yuhanon, klášter ze 4. století v Turecku. Digitálně upravený snímek, tzv. Droste efekt. Kredit: Nevit Dilmen, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0.

Foto v článku: Nekonečné zrcadlo. Kredit: pcdazero, Pixabay/ Pixabay Licence

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP