Děčín

22. listopadu

 
Aktuality

22.11.2018

Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost

Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUTHvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.


15.11.2018

Od katodových paprsků do nitra atomu

Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

21.01. 2016

Pluto a Ceres: Neznámí? Již nikdy více! Trpaslík a trpaslice


Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné, a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna do Teplic astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Sonda Dawn startovala před sedmi lety. NASA ji nasměrovala nejprve k planetce Vesta, kterou zkoumala v letech 2011-12, a v březnu 2015 ji zaparkovala u hlavního cíle mise – na oběžné dráze trpasličí planety Ceres. Ta byla objevena v lednu roku 1801 italským astronomem Giuseppem Piazzim. Zprvu byla považována za planetu, ještě v 19. století však byla degradována na pouhou planetku, byť první objevenou, a až ve 21. století se dočkala částečné rehabilitace a uznání jako člen nově definované rodiny trpasličích planet. V průměru má kolem 950 km a je nejhmotnějším tělesem v hlavním pásu asteroidů.

Sonda New Horizons je na cestě od roku 2006 a kolem Pluta prolétla v červenci 2015 po cestě dlouhé téměř 4,9 miliardy kilometrů. Při průletu získala velké množství vědeckých dat a pořídila spoustu fotografií. Od Pluta zamířila k tělesu 2014 MU69, k němuž dorazí 1. ledna 2019. Samotné Pluto bylo objeveno v roce 1930 americkým astronomem Clydem Tombaughem. Dlouhá léta bylo řazeno mezi planety. Poté, co byla za dráhou Neptuna objevena i další velká tělesa, vznikla mezi astronomy polemika, která vedla roku 2006 k vytvoření kategorie trpasličích planet, degradaci Pluta jako planety a jeho zařazení právě do této kategorie. Se svým průměrem 2 370 km je největším z nich.

 

Přednáška astronoma Jakuba Rozehnala o trpasličích planetách Pluto a Ceres se uskuteční ve čtvrtek 21. ledna na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, začátek je v 18 hodin.

 

Foto: Pluto ve skutečných barvách na snímku ze sondy New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute. Licence public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP