Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

03.07.2025

Tibet ve 21. století

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila PtáčkováOrientálního ústavu Akademie věd České republiky.


12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.01. 2016

Pluto a Ceres: Neznámí? Již nikdy více! Trpaslík a trpaslice


Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné, a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna do Teplic astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Sonda Dawn startovala před sedmi lety. NASA ji nasměrovala nejprve k planetce Vesta, kterou zkoumala v letech 2011-12, a v březnu 2015 ji zaparkovala u hlavního cíle mise – na oběžné dráze trpasličí planety Ceres. Ta byla objevena v lednu roku 1801 italským astronomem Giuseppem Piazzim. Zprvu byla považována za planetu, ještě v 19. století však byla degradována na pouhou planetku, byť první objevenou, a až ve 21. století se dočkala částečné rehabilitace a uznání jako člen nově definované rodiny trpasličích planet. V průměru má kolem 950 km a je nejhmotnějším tělesem v hlavním pásu asteroidů.

Sonda New Horizons je na cestě od roku 2006 a kolem Pluta prolétla v červenci 2015 po cestě dlouhé téměř 4,9 miliardy kilometrů. Při průletu získala velké množství vědeckých dat a pořídila spoustu fotografií. Od Pluta zamířila k tělesu 2014 MU69, k němuž dorazí 1. ledna 2019. Samotné Pluto bylo objeveno v roce 1930 americkým astronomem Clydem Tombaughem. Dlouhá léta bylo řazeno mezi planety. Poté, co byla za dráhou Neptuna objevena i další velká tělesa, vznikla mezi astronomy polemika, která vedla roku 2006 k vytvoření kategorie trpasličích planet, degradaci Pluta jako planety a jeho zařazení právě do této kategorie. Se svým průměrem 2 370 km je největším z nich.

 

Přednáška astronoma Jakuba Rozehnala o trpasličích planetách Pluto a Ceres se uskuteční ve čtvrtek 21. ledna na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, začátek je v 18 hodin.

 

Foto: Pluto ve skutečných barvách na snímku ze sondy New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute. Licence public domain.


  © 2012 UJEP