Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

21.01. 2016

Pluto a Ceres: Neznámí? Již nikdy více! Trpaslík a trpaslice


Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné, a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna do Teplic astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Sonda Dawn startovala před sedmi lety. NASA ji nasměrovala nejprve k planetce Vesta, kterou zkoumala v letech 2011-12, a v březnu 2015 ji zaparkovala u hlavního cíle mise – na oběžné dráze trpasličí planety Ceres. Ta byla objevena v lednu roku 1801 italským astronomem Giuseppem Piazzim. Zprvu byla považována za planetu, ještě v 19. století však byla degradována na pouhou planetku, byť první objevenou, a až ve 21. století se dočkala částečné rehabilitace a uznání jako člen nově definované rodiny trpasličích planet. V průměru má kolem 950 km a je nejhmotnějším tělesem v hlavním pásu asteroidů.

Sonda New Horizons je na cestě od roku 2006 a kolem Pluta prolétla v červenci 2015 po cestě dlouhé téměř 4,9 miliardy kilometrů. Při průletu získala velké množství vědeckých dat a pořídila spoustu fotografií. Od Pluta zamířila k tělesu 2014 MU69, k němuž dorazí 1. ledna 2019. Samotné Pluto bylo objeveno v roce 1930 americkým astronomem Clydem Tombaughem. Dlouhá léta bylo řazeno mezi planety. Poté, co byla za dráhou Neptuna objevena i další velká tělesa, vznikla mezi astronomy polemika, která vedla roku 2006 k vytvoření kategorie trpasličích planet, degradaci Pluta jako planety a jeho zařazení právě do této kategorie. Se svým průměrem 2 370 km je největším z nich.

 

Přednáška astronoma Jakuba Rozehnala o trpasličích planetách Pluto a Ceres se uskuteční ve čtvrtek 21. ledna na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, začátek je v 18 hodin.

 

Foto: Pluto ve skutečných barvách na snímku ze sondy New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute. Licence public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP