Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

21.01. 2016

Pluto a Ceres: Neznámí? Již nikdy více! Trpaslík a trpaslice


Americké Sondy Dawn a New Horizons představují historický milník v historii průzkumu malých těles naší sluneční soustavy. Co zajímavého zjistily a nakolik se jejich zjištění shodují s našimi dosavadními představami? V čem jsou si trpasličí planety Pluto a Ceres podobné, a v čem se naopak liší? A hlavně – víme proč? Aktuální informace přiveze 21. ledna do Teplic astronom Mgr. Jakub Rozehnal ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Sonda Dawn startovala před sedmi lety. NASA ji nasměrovala nejprve k planetce Vesta, kterou zkoumala v letech 2011-12, a v březnu 2015 ji zaparkovala u hlavního cíle mise – na oběžné dráze trpasličí planety Ceres. Ta byla objevena v lednu roku 1801 italským astronomem Giuseppem Piazzim. Zprvu byla považována za planetu, ještě v 19. století však byla degradována na pouhou planetku, byť první objevenou, a až ve 21. století se dočkala částečné rehabilitace a uznání jako člen nově definované rodiny trpasličích planet. V průměru má kolem 950 km a je nejhmotnějším tělesem v hlavním pásu asteroidů.

Sonda New Horizons je na cestě od roku 2006 a kolem Pluta prolétla v červenci 2015 po cestě dlouhé téměř 4,9 miliardy kilometrů. Při průletu získala velké množství vědeckých dat a pořídila spoustu fotografií. Od Pluta zamířila k tělesu 2014 MU69, k němuž dorazí 1. ledna 2019. Samotné Pluto bylo objeveno v roce 1930 americkým astronomem Clydem Tombaughem. Dlouhá léta bylo řazeno mezi planety. Poté, co byla za dráhou Neptuna objevena i další velká tělesa, vznikla mezi astronomy polemika, která vedla roku 2006 k vytvoření kategorie trpasličích planet, degradaci Pluta jako planety a jeho zařazení právě do této kategorie. Se svým průměrem 2 370 km je největším z nich.

 

Přednáška astronoma Jakuba Rozehnala o trpasličích planetách Pluto a Ceres se uskuteční ve čtvrtek 21. ledna na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích, začátek je v 18 hodin.

 

Foto: Pluto ve skutečných barvách na snímku ze sondy New Horizons. Kredit: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute. Licence public domain.


  © 2012 UJEP