Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Panspermie. Organismy v kosmu a život v meteoritech
Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy RNDr. Tomáš Petrásek, PhD., vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.
Živé organismy nás stále překvapují svou neobyčejnou schopností proniknout i tam, kde je život zdánlivě vyloučen. Mohou se šířit i mezi planetami? Dají se v meteoritech nalézt stopy mimozemského života?
Přednáška Tomáše Petráska začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin. Planetárium najdete v Koperníkově ulici (nedaleko trolejbusové zastávky Fráni Šrámka). Teplická hvězdárna prochází velkou rekonstrukcí, která by měla skončit v létě roku 2018.
Foto v hlavičce: Domnělá fosilní bakterie z meteoritu ALH84001. Kredit: NASA, licence Public domain.
Foto v článku: Fosilní mřížovec Lychnocanium ventricosum z Barbadosu. Kredit: Pictureped, licence CC BY 2.0, via Wikimedia Commons.
