Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.03. 2015

Neurobiologie úzkosti

 

Úzkost je běžnou součástí naší emoční výbavy. Od strachu se liší tím, že není vázána na určitý konkrétní podnět. Je-li tento mechanismus z různých důvodů narušen a fixuje se, projeví se chorobným stavem, který je charakterizován trvajícím pocitem napětí a nepohody, přestože nás nic nepříjemného nečeká. Úzkostná porucha je vleklá, velmi houževnatá, ale léčitelná. Známý psychiatr a popularizátor vědy prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc. ve své přednášce v rámci Café Nobel v ústecké kavárně Fokus kafe představí výzkum úzkosti v současných neurovědách. Ve čtvrtek 12. března, poprvé už odpoledne od 16 hodin a podruhé večer v 18:30.  
Úzkost je starý a v přírodě osvědčený mechanismus, který většinou zlepšuje vyhlídky na přežití. V našem vrozeném „výchozím nastavení“ máme zabudovány úlekové reakce na základní hrozby – například na silnou ránu. K nepříjemným a hrůzným zážitkům se asociují různé podněty, na které se pak rovněž vztahuje strachová reakce. Navíc se nepříjemnosti dějí často v určitém prostředí: ve tmě, v ordinaci u zubaře aj. Tím se i ono prostředí stává kontextem, který zvyšuje ostražitost a pohotovost ke strachu. Víc se bojíme ve tmě než na světle.  
V mozku je několik oblastí, které tyto emoce řídí, vyvolávají jejich doprovod, např. bušení srdce, zpocené ruce nebo vzestup krevního tlaku, a opatřují informace z vnějšího světa emočními nálepkami, které pak pomáhají při jejich třídění s ohledem na nebezpečnost. Jedním takovým centrem je amygdala, která opatřuje strachovou reakci na ohrožení. Druhým je tzv. lůžkové jádro, které ladí spíše dlouhodobou pohotovost ke strachu a její posílení kontextem. A to je právě mechanismus úzkosti.  
Chorobné stavy spojené z úzkostí se dříve označovaly jako úzkostné neurózy. Dnes tyto stavy třídíme konkrétněji. Generalizovaná úzkostná porucha je volně těkající úzkostí bez zjevné příčiny. Sociální úzkostná porucha, fobie, je vázána na určité společenské situace – patří sem velká tréma při vystoupení na veřejnosti, neschopnost najíst se v přítomnosti cizích lidí aj. Panická porucha se projevuje náhlými záchvaty paniky, strachem z omdlení nebo např. z infarktu, které nejsou vázané na určité situace. Patří sem i fobické poruchy, strach z vycházení ven, ze zvířat nebo z výšek, a posttraumatická stresová porucha – živé navracení hrůzných událostí po zážitcích ve válce, prožitých autohaváriích, mučení, vraždách, znásilněních a podobně, tzv. flashback.  
Hlavními nástroji léčby úzkostných poruch jsou některá antidepresiva, anxiolytika – léky proti úzkosti a kognitivně behaviorální terapie. Výzkum úzkosti je jedním ze žhavých témat současné neurovědy. Víc se o něm dozvíte na Café Nobel.  

Foto: Nezaměstnaný uchazeč o práci v obavách čeká na přijímací pohovor. Los Angeles, USA, 1940. Kredit: Rondal Partridge, U.S. National Archives and Records Administration, Wikimedia Commons, licence Public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP