Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

10.09. 2015

Nepál 2015: Ničivá zemětřesení a jejich (ne)předpovídání

 

Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zemětřesení v tureckém Izmitu v roce 1999, na Sumatře v roce 2004, v čínském S'-čchuanu v roce 2008, na Haiti v roce 2010, o rok později v Japonsku a nyní v Nepálu měla jedno společné – na základě nezpochybnitelných geologických a geofyzikálních poznatků odborníci na nevyhnutelnost těchto silných zemětřesení, resp. na vysokou pravděpodobnost jejich katastrofálních následků upozorňovali předem. I přes prokazatelný vědecký pokrok ve vědách o Zemi je však bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění svůj přístup k tomuto problému, budou zemětřesné katastrofy dosahovat stále větších rozměrů a budou stále tragičtější.

Po silných zemětřeseních, jako bylo to letošní v Nepálu, bývá po několik dnů hodně nejasností o rozsahu škod a obtížně se navazují kontakty s lidmi, kteří se v dané oblasti nacházejí. Přednáška proto mj.  představí spolehlivé internetové zdroje, které mohou být v budoucnu pro každého dobrým vodítkem, jak bezprostředně po vzniku zemětřesení důležité a nezkreslené informace o situaci v postižené oblasti získat. Na závěr budou zmíněny právě probíhající výzkumné projekty v několika oblastech na světě, kde je v nejbližší budoucnosti vysoká pravděpodobnost vzniku silného zemětřesení.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka, na kterou naváže beseda s návštěvníky, začne v ústeckém Fokus kafe jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Budovy zničené zemětřesením v nepálském Bhaktapuru. Kredit: USAID Photo/ Natalie Hawwa, licence public domain.


  © 2012 UJEP