Nepál 2015: Ničivá zemětřesení a jejich (ne)předpovídání

Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zemětřesení v tureckém Izmitu v roce 1999, na Sumatře v roce 2004, v čínském S'-čchuanu v roce 2008, na Haiti v roce 2010, o rok později v Japonsku a nyní v Nepálu měla jedno společné – na základě nezpochybnitelných geologických a geofyzikálních poznatků odborníci na nevyhnutelnost těchto silných zemětřesení, resp. na vysokou pravděpodobnost jejich katastrofálních následků upozorňovali předem. I přes prokazatelný vědecký pokrok ve vědách o Zemi je však bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění svůj přístup k tomuto problému, budou zemětřesné katastrofy dosahovat stále větších rozměrů a budou stále tragičtější.

Po silných zemětřeseních, jako bylo to letošní v Nepálu, bývá po několik dnů hodně nejasností o rozsahu škod a obtížně se navazují kontakty s lidmi, kteří se v dané oblasti nacházejí. Přednáška proto mj.  představí spolehlivé internetové zdroje, které mohou být v budoucnu pro každého dobrým vodítkem, jak bezprostředně po vzniku zemětřesení důležité a nezkreslené informace o situaci v postižené oblasti získat. Na závěr budou zmíněny právě probíhající výzkumné projekty v několika oblastech na světě, kde je v nejbližší budoucnosti vysoká pravděpodobnost vzniku silného zemětřesení.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka, na kterou naváže beseda s návštěvníky, začne v ústeckém Fokus kafe jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Budovy zničené zemětřesením v nepálském Bhaktapuru. Kredit: USAID Photo/ Natalie Hawwa, licence public domain.