Ústí nad Labem

3. července

 

 
Aktuality

12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.


05.06.2025

O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku

PRO VELKÝ ZÁJEM OPAKUJEME 
Proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů? Jsou všechny „tajemné“ nebo se u některých lze dopátrat jejich příběhu? A proč by měly zůstat stát, kde stojí?... Pouť po křížích z Ústecka a Děčínska podnikneme spolu s regionální historičkou Mgr. Natalií Belisovou. Koná se ve čtvrtek 5. června v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

10.09. 2015

Nepál 2015: Ničivá zemětřesení a jejich (ne)předpovídání

 

Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zemětřesení v tureckém Izmitu v roce 1999, na Sumatře v roce 2004, v čínském S'-čchuanu v roce 2008, na Haiti v roce 2010, o rok později v Japonsku a nyní v Nepálu měla jedno společné – na základě nezpochybnitelných geologických a geofyzikálních poznatků odborníci na nevyhnutelnost těchto silných zemětřesení, resp. na vysokou pravděpodobnost jejich katastrofálních následků upozorňovali předem. I přes prokazatelný vědecký pokrok ve vědách o Zemi je však bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění svůj přístup k tomuto problému, budou zemětřesné katastrofy dosahovat stále větších rozměrů a budou stále tragičtější.

Po silných zemětřeseních, jako bylo to letošní v Nepálu, bývá po několik dnů hodně nejasností o rozsahu škod a obtížně se navazují kontakty s lidmi, kteří se v dané oblasti nacházejí. Přednáška proto mj.  představí spolehlivé internetové zdroje, které mohou být v budoucnu pro každého dobrým vodítkem, jak bezprostředně po vzniku zemětřesení důležité a nezkreslené informace o situaci v postižené oblasti získat. Na závěr budou zmíněny právě probíhající výzkumné projekty v několika oblastech na světě, kde je v nejbližší budoucnosti vysoká pravděpodobnost vzniku silného zemětřesení.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka, na kterou naváže beseda s návštěvníky, začne v ústeckém Fokus kafe jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Budovy zničené zemětřesením v nepálském Bhaktapuru. Kredit: USAID Photo/ Natalie Hawwa, licence public domain.


  © 2012 UJEP