Děčín

22. listopadu

 
Aktuality

22.11.2018

Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost

Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUTHvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.


15.11.2018

Od katodových paprsků do nitra atomu

Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

10.09. 2015

Nepál 2015: Ničivá zemětřesení a jejich (ne)předpovídání

 

Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zemětřesení v tureckém Izmitu v roce 1999, na Sumatře v roce 2004, v čínském S'-čchuanu v roce 2008, na Haiti v roce 2010, o rok později v Japonsku a nyní v Nepálu měla jedno společné – na základě nezpochybnitelných geologických a geofyzikálních poznatků odborníci na nevyhnutelnost těchto silných zemětřesení, resp. na vysokou pravděpodobnost jejich katastrofálních následků upozorňovali předem. I přes prokazatelný vědecký pokrok ve vědách o Zemi je však bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění svůj přístup k tomuto problému, budou zemětřesné katastrofy dosahovat stále větších rozměrů a budou stále tragičtější.

Po silných zemětřeseních, jako bylo to letošní v Nepálu, bývá po několik dnů hodně nejasností o rozsahu škod a obtížně se navazují kontakty s lidmi, kteří se v dané oblasti nacházejí. Přednáška proto mj.  představí spolehlivé internetové zdroje, které mohou být v budoucnu pro každého dobrým vodítkem, jak bezprostředně po vzniku zemětřesení důležité a nezkreslené informace o situaci v postižené oblasti získat. Na závěr budou zmíněny právě probíhající výzkumné projekty v několika oblastech na světě, kde je v nejbližší budoucnosti vysoká pravděpodobnost vzniku silného zemětřesení.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka, na kterou naváže beseda s návštěvníky, začne v ústeckém Fokus kafe jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Budovy zničené zemětřesením v nepálském Bhaktapuru. Kredit: USAID Photo/ Natalie Hawwa, licence public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP