Tisá

23. listopadu


 
Aktuality

23.11.2017

Vznik, současná krása a zánik pískovce

Přírodní pochody tvarují masivní křemenné pískovce do desítek forem. Skalní věže, brány a voštiny známe všichni; kdo si ale všiml, že příroda někdy tvaruje skálu do podoby bublin, vosích hnízd či tenisových míčků? Mnohé z těchto tvarů jsou vzácné, nebo se vyskytují jen vysoko nad zemí a znají je nanejvýš horolezci. RNDr. Radek Mikuláš, DSc. z Geologického ústavu AV ČR měl štěstí, že byl (a trochu stále je) horolezcem i geologem. Proto ho lze pokládat za objevitele řady drobných tvarů pískovce. Seznámí vás s nimi na přednášce z cyklu Café Nobel, která se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu přímo na úpatí pískovcových Tiských stěn, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.


16.11.2017

Panspermie. Organismy v kosmu a život v meteoritech

Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy Mgr. Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

10.09. 2015

Nepál 2015: Ničivá zemětřesení a jejich (ne)předpovídání

 

Nebývalý rozvoj přístrojové techniky, téměř neomezené možnosti počítačů a snadná dostupnost prakticky jakékoli geologicky významné lokality pro terénní výzkum vedly v posledních letech mj. k velmi kvalifikovanému odhadu budoucího chování zemské kůry v oblastech opakovaných silných zemětřesení. Proč tedy stále dochází k tak velkým škodám a ztrátám na životech, jako nedávno v Nepálu? V ústeckém Fokus kafe o tom bude 10. září v rámci Café Nobel povídat seismolog RNDr. Aleš Špičák, CSc.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Zemětřesení v tureckém Izmitu v roce 1999, na Sumatře v roce 2004, v čínském S'-čchuanu v roce 2008, na Haiti v roce 2010, o rok později v Japonsku a nyní v Nepálu měla jedno společné – na základě nezpochybnitelných geologických a geofyzikálních poznatků odborníci na nevyhnutelnost těchto silných zemětřesení, resp. na vysokou pravděpodobnost jejich katastrofálních následků upozorňovali předem. I přes prokazatelný vědecký pokrok ve vědách o Zemi je však bilance důsledků silných zemětřesení v uplynulých letech nejhorší v historii. Pokud společnost zásadně nezmění svůj přístup k tomuto problému, budou zemětřesné katastrofy dosahovat stále větších rozměrů a budou stále tragičtější.

Po silných zemětřeseních, jako bylo to letošní v Nepálu, bývá po několik dnů hodně nejasností o rozsahu škod a obtížně se navazují kontakty s lidmi, kteří se v dané oblasti nacházejí. Přednáška proto mj.  představí spolehlivé internetové zdroje, které mohou být v budoucnu pro každého dobrým vodítkem, jak bezprostředně po vzniku zemětřesení důležité a nezkreslené informace o situaci v postižené oblasti získat. Na závěr budou zmíněny právě probíhající výzkumné projekty v několika oblastech na světě, kde je v nejbližší budoucnosti vysoká pravděpodobnost vzniku silného zemětřesení.

Přednáška seismologa Aleše Špičáka, na kterou naváže beseda s návštěvníky, začne v ústeckém Fokus kafe jako obvykle v 18 hodin.

Foto: Budovy zničené zemětřesením v nepálském Bhaktapuru. Kredit: USAID Photo/ Natalie Hawwa, licence public domain.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP