27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Vesmír nás fascinuje nejen svojí krásou, ale zejména rozlehlostí: jednotlivé objekty často dělí mnoho astronomických jednotek prázdného prostoru. V rámci Café Nobel, které bude ve čtvrtek 18. července hostit hvězdárna v Teplicích, se spolu s doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem ponoříme do naprosto odlišného světa. Mohli bychom jej označit za protipól vesmíru, neboť vzdálenosti mezi jeho „obyvateli“ je na první pohled naprosto zanedbatelná.
Poprvé nás do tohoto světa pozval v prosinci 1959 známý americký fyzik Richard P. Feynman během své přednášky, nazvané Tam dole je spousta místa. Slova „tam dole“ odkazovala ke světu, jenž zatím neměl ani jméno – světu molekul a atomů, ve kterém se vzdálenosti měří na nanometry.
Nejprve to vypadalo, že půjde jen o to, kdo bude tím prvním, kdo zprostředkuje přístup do této oblasti. O dobytí další mety. Co by nám také mohl nabídnout tento miniaturní svět, do něhož se nedá přestěhovat a v němž se nenacházejí žádné hospodářské suroviny? Záhy se však ukázalo, že se nám otevřel pohled k základům hmotného světa – na elementární částice hmoty a jejich vzájemná působení.
Poznávání nanosvěta si vyžádalo rozvoj nových vědeckých metod, které nám poprvé umožnily zviditelnit děje, jakými jsou vznik chemické vazby nebo pohyb elektronů kolem atomového jádra. A tak není divu, že metody, které pomocí velmi krátkých pulsů světla umožnily pohledy do nanosvěta, byly oceněny Nobelovou cenou. Čím je nanosvět pro vědce a techniky přitažlivý? Jak jej zkoumáme a proč je potřeba v něm „rychle blikat“? To je jen několik otázek, na které během přednášky uslyšíte odpovědi.
Doporučená rezervace na adrese hap@hapteplice.cz.
Přednáška na teplické hvězdárně začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin.
Foto v abstraktu: Pixabay.com
Foto v článku: Kvantová sedmikráska. Dvanáct atomů kobaltu uspořádaných do kruhu na povrchu mědi vytváří z interference elektronových vln vzor podobný kopretině. Tento snímek byl pořízen pomocí ojedinělého přístroje, který svým autonomním působením zachycuje a umisťuje jednotlivé atomy kdekoli na povrchu. Vědci z amerického National Institute of Standards and Technology zkoumají kvantové vlastnosti různých uspořádání atomů, aby pomohli zlepšit návrh a výrobu zařízení v nanorozměrech. Kredit: J. Stroscio, R. Celotta/NIST, via Public Domain Picture.