23.01.2025
Neznámé podzemní světy Labských pískovců
16.01.2025
Putování za blesky Sluneční soustavou
Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!
Vesmír nás fascinuje nejen svojí krásou, ale zejména rozlehlostí: jednotlivé objekty často dělí mnoho astronomických jednotek prázdného prostoru. V rámci Café Nobel, které bude ve čtvrtek 18. července hostit hvězdárna v Teplicích, se spolu s doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem ponoříme do naprosto odlišného světa. Mohli bychom jej označit za protipól vesmíru, neboť vzdálenosti mezi jeho „obyvateli“ je na první pohled naprosto zanedbatelná.
Poprvé nás do tohoto světa pozval v prosinci 1959 známý americký fyzik Richard P. Feynman během své přednášky, nazvané Tam dole je spousta místa. Slova „tam dole“ odkazovala ke světu, jenž zatím neměl ani jméno – světu molekul a atomů, ve kterém se vzdálenosti měří na nanometry.
Nejprve to vypadalo, že půjde jen o to, kdo bude tím prvním, kdo zprostředkuje přístup do této oblasti. O dobytí další mety. Co by nám také mohl nabídnout tento miniaturní svět, do něhož se nedá přestěhovat a v němž se nenacházejí žádné hospodářské suroviny? Záhy se však ukázalo, že se nám otevřel pohled k základům hmotného světa – na elementární částice hmoty a jejich vzájemná působení.
Poznávání nanosvěta si vyžádalo rozvoj nových vědeckých metod, které nám poprvé umožnily zviditelnit děje, jakými jsou vznik chemické vazby nebo pohyb elektronů kolem atomového jádra. A tak není divu, že metody, které pomocí velmi krátkých pulsů světla umožnily pohledy do nanosvěta, byly oceněny Nobelovou cenou. Čím je nanosvět pro vědce a techniky přitažlivý? Jak jej zkoumáme a proč je potřeba v něm „rychle blikat“? To je jen několik otázek, na které během přednášky uslyšíte odpovědi.
Doporučená rezervace na adrese hap@hapteplice.cz.
Přednáška na teplické hvězdárně začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin.
Foto v abstraktu: Pixabay.com
Foto v článku: Kvantová sedmikráska. Dvanáct atomů kobaltu uspořádaných do kruhu na povrchu mědi vytváří z interference elektronových vln vzor podobný kopretině. Tento snímek byl pořízen pomocí ojedinělého přístroje, který svým autonomním působením zachycuje a umisťuje jednotlivé atomy kdekoli na povrchu. Vědci z amerického National Institute of Standards and Technology zkoumají kvantové vlastnosti různých uspořádání atomů, aby pomohli zlepšit návrh a výrobu zařízení v nanorozměrech. Kredit: J. Stroscio, R. Celotta/NIST, via Public Domain Picture. © 2012 UJEP |