Ústí nad Labem

12. září

 

 
Aktuality

12.09.2024

BEZ KOFEINU: Hlavonožci, tajemní obyvatelé hlubin

Hlavonožci jsou mořští měkkýši, na které můžete narazit i na mělčinách. Mnozí z nich však obývají mořské hlubiny, kam člověk zavítá jen zřídka. Jsou to chytří živočichové, kteří dovedou komunikovat nejen mezi sebou, ale občas i s námi, lidmi. O hlavonožcích bude především dětem a mládeži vyprávět odbornice na měkkýše, malakoložka doc. RNDr. Lucie Juřičková, PhD. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve čtvrtek 12. září v ústeckém muzeu.


29.08.2024

Špatný sluch, zázračné naslouchátko a hlasový otisk. Dějiny sluchu mezi vědou, náboženstvím a politikou

Má sluch vlastní dějiny? Můžeme zkoumat zvuk před obdobím jeho technologické reprodukce? Existuje poznání, které můžeme získat jen díky trénovanému poslechu? Přednáška historičky vědy a religionistky Dr. Phil. Anny Kvíčalové, MA Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, představí zvuková studia, tzv. sound studies, jako oblast mezioborového historického bádání, které otevírá alternativní výklad dějin západní kultury. Poslední srpnový čtvrtek na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

18.07. 2024

Nano-Atto – na velikosti a rychlosti záleží aneb Proč potřebujeme rychle měřit v nanosvětě?

 

Vesmír nás fascinuje nejen svojí krásou, ale zejména rozlehlostí: jednotlivé objekty často dělí mnoho astronomických jednotek prázdného prostoru. V rámci Café Nobel, které bude ve čtvrtek 18. července hostit hvězdárna v Teplicích, se spolu s doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze a Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem ponoříme do naprosto odlišného světa. Mohli bychom jej označit za protipól vesmíru, neboť vzdálenosti mezi jeho „obyvateli“ je na první pohled naprosto zanedbatelná.

Poprvé nás do tohoto světa pozval v prosinci 1959 známý americký fyzik Richard P. Feynman během své přednášky, nazvané Tam dole je spousta místa. Slova „tam dole“ odkazovala ke světu, jenž zatím neměl ani jméno – světu molekul a atomů, ve kterém se vzdálenosti měří na nanometry.

Nejprve to vypadalo, že půjde jen o to, kdo bude tím prvním, kdo zprostředkuje přístup do této oblasti. O dobytí další mety. Co by nám také mohl nabídnout tento miniaturní svět, do něhož se nedá přestěhovat a v němž se nenacházejí žádné hospodářské suroviny? Záhy se však ukázalo, že se nám otevřel pohled k základům hmotného světa – na elementární částice hmoty a jejich vzájemná působení.

Poznávání nanosvěta si vyžádalo rozvoj nových vědeckých metod, které nám poprvé umožnily zviditelnit děje, jakými jsou vznik chemické vazby nebo pohyb elektronů kolem atomového jádra. A tak není divu, že metody, které pomocí velmi krátkých pulsů světla umožnily pohledy do nanosvěta, byly oceněny Nobelovou cenou. Čím je nanosvět pro vědce a techniky přitažlivý? Jak jej zkoumáme a proč je potřeba v něm „rychle blikat“? To je jen několik otázek, na které během přednášky uslyšíte odpovědi.

Doporučená rezervace na adrese hap@hapteplice.cz.

Přednáška na teplické hvězdárně začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin.

 

Foto v abstraktu: Pixabay.com

Foto v článku: Kvantová sedmikráska. Dvanáct atomů kobaltu uspořádaných do kruhu na povrchu mědi vytváří z interference elektronových vln vzor podobný kopretině. Tento snímek byl pořízen pomocí ojedinělého přístroje, který svým autonomním působením zachycuje a umisťuje jednotlivé atomy kdekoli na povrchu. Vědci z amerického National Institute of Standards and Technology zkoumají kvantové vlastnosti různých uspořádání atomů, aby pomohli zlepšit návrh a výrobu zařízení v nanorozměrech. Kredit: J. Stroscio, R. Celotta/NIST, via Public Domain Picture.

  © 2012 UJEP