Teplice

17. října

 

 
Aktuality

17.10.2024

Jak se stáváme lidmi? Sociální učení a evoluce kultury

Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých lidoopů, kytovců nebo ptáků. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. Ve čtvrtek 17. října o tom na hvězdárně v Teplicích pohovoří etolog prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.


10.10.2024

Na viděnou v temnotě: co víme o zraku hlubokomořských ryb

Ponoříme se do hlubin oceánů a prožijeme fascinující setkání se zubatými rybami s obříma očima. Jak vlastně ryby v této hlubině vidí? Má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? A umí tyto ryby něco unikátního, co neznáme od jiných obratlovců? O tom bude ve čtvrtek 10. října v ústeckém muzeu povídat zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


  © 2012 UJEP