Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP