Teplice

20. září

 
Aktuality

04.10.2018

Kde hledat mimozemšťany – a jak asi vypadají?

Mimozemšťané jsou dnes všude. Točí se o nich filmy i seriály, jsou hrdiny povídek a románů, obklopují nás dokonce i jako hračky a reklamní maskoti. Mají desítky podob – jedno však o nich stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Právě o tom bude ve čtvrtek 4. říjnavyprávět biolog RNDr. Tomáš Petrásek, PhD. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví v rámci prvního Café Nobel v kavárně Coffee & Books v Děčíně.


20.09.2018

SpaceX - historie,současnost i budoucnost

 

Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích!



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP