Děčín

25. září

 

 
Aktuality

11.09.2025

BEZ KOFEINU: Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou běžně létat do vesmíru? Jak budou vypadat nové vesmírné stanice a jakými kosmickými stroji k nim budeme létat? O tom všem přijde ve čtvrtek 11. září všem zájemcům, především z řad dětí a mládeže, do ústeckého muzea povídat popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, mj. předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.


14.08.2025

Měsíc stále neznámý

Náš kosmický soused je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si ještě nedávno mysleli. Jaká tajemství skrývá? Jak ve čtvrtek 14. srpna na teplické hvězdárně prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl brněnské Hvězdárny a planetária, odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě Měsíce, o kterém ještě ani zdaleka nevíme všechno. 



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


  © 2012 UJEP