Ústí nad Labem

6. května

 

 
Aktuality

06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.


24.04.2025

Grónsko: ostrov, o kterém se mluví

Grónsko je autonomní součástí Dánského království. Asi šestina z jeho 57 tisíc obyvatel jsou Dánové, ostatní jsou potomky Inuitů, kteří do Grónska přišli před 4,5 tisíci lety z Asie. Od roku 1979 má Grónsko samosprávu, podstatně prohloubenou v roce 2009, a od roku 1985 vlastní červenobílou vlajku, která symbolizuje slunce a pevninský ledovec. V současnosti se připravuje první grónská „ústava“, která umožní místním obyvatelům vyhlásit referendum o nezávislosti země na Dánsku. Do kavárny a restaurace Refugio v Tisé přijede ve čtvrtek 24. dubna o Grónsku vyprávět PhDr. Ing. Zdeněk Lyčka, filolog, publicista, překladatel a cestovatel, bývalý velvyslanec v Dánsku a pořadatel Arktického festivalu.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


  © 2012 UJEP