Teplice

21. září


 
Aktuality

21.09.2017

Jak se zvířata orientují: mechanismy a mozkový podklad

O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.


14.09.2017

Schizofrenie v otázkách a odpovědích

Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

14.05. 2015

Příběh černého zrna: Od epidemií k lékařskému využití námelových alkaloidů

 

Paličkovice nachová je parazitická houba, které se dobře daří na obilí. Na klasech vytváří tmavé útvary, označované jako námel. Ty obsahují množství biologicky aktivních sloučenin, mj. námelových alkaloidů, které se mohou se semletým zrnem dostat i do mouky. Od nejdávnějších dob tak námel působil hromadné otravy s hrůznými projevy. Příběh „černého zrna“, těsně spjatý s historií lidstva a především s historií zemědělství, bude 14. května na Café Nobel v ústeckém Fokus kafe vyprávět Doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky, autor knihy Jedová stopa.                                          

Houby z rodu Claviceps, jichž je asi 40, parazitují na všech typech travin, včetně těch kulturních. Paličkovici nachové se zvláště líbí na žitu. Je to vřeckovýtrusná houba, vytvářející své podhoubí v semeníku trav, který proměňuje na tmavý tvrdý útvar sklerocium, tzv. námel. Sklerocium paličkovice obsahuje neuvěřitelně širokou škálu více než 200 sloučenin. Patří mezi ně například acetylcholin, tyramin, tyrosin, cholin nebo histamin. Důležitá je však především skupina 80 látek označovaných jako námelové alkaloidy. Ty doprovázejí lidstvo minimálně 10 tisíc let, tedy od doby, kdy starověký člověk začal na úrodné půdě mezi Eufratem a Tigridem poprvé kultivovat divoké trávy.

Tento vcelku nevinně působící popis jedné nepatrné houby a jejího výskytu nevypovídá nic o případných následcích konzumace obilí kontaminovaného námelem. První známou otravou námelovými alkaloidy byla patrně epidemie označovaná jako athénský mor, z roku 430 před Kristem. Je možné, že velké přesuny národů, ke kterým docházelo opakovaně v migračních vlnách v průběhu známých historických epoch, lze připsat na vrub právě toxinům paličkovice. Námelové alkaloidy způsobují nemoc s děsivými příznaky, které se po staletí říkalo „oheň svatého Antonína“. Více se dozvíte ve čtvrtek 14. května 2015 od 18 hodin ve Fokus kafe v Ústí nad Labem. Rádi vás uvidíme!

 

Foto: Námel na žitu

Kredit: Dominique Jacquin, licence Public domain, via Wikimedia Commons


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP