Teplice

15. května

 

 
Aktuality

15.05.2025

Stopy geomagnetické historie v železitých konkrecích

Železité konkrece v pískovcích představují jedinečný geologický fenomén. Geologové a geofyzici Mgr. Lucie Smrčinová a doc. RNDr. Günther Kletetschka, Ph.D. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vám prozradí, že tyto útvary nejenže dokumentují dlouhodobé změny chemických podmínek v podzemních vodách, ale mohou uchovávat záznamy paleomagnetických změn, včetně změn geomagnetického pole. Víc se dozvíte ve čtvrtek 15. května na teplické hvězdárně.


06.05.2025

BEZ KOFEINU: Cesta do pravěku – zrakem, sluchem i hmatem

KAPACITA SÁLU JE NAPLNĚNA A DALŠÍ REZERVACE SE NEPŘIJÍMAJÍ! DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ!

O práci paleontologa má řada lidí zkreslené představy. To samé platí o tom, jak a kde se hledají zkameněliny a jak se vykopávají. Štěpán Pícha, kurátor sbírek a průvodce z muzea Dinosauria, ukáže zájemcům především z řad dětí a mládeže, jak to doopravdy je – realita je mnohem zajímavější! Během jeho přednášky v ústeckém muzeu uvidíte v úterý 6. května dokonce opravdové fosilie, které si budete moci prohlédnou a osahat.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

19.03. 2015

Na kometě: Rosetta a Philae

 

Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  
Na stránkách lednového čísla Science najdete přehled informací, získaných sedmi (z celkem jedenácti) přístrojů evropské sondy Rosetta, ale také řadu fotografií. Úchvatné snímky ukazují dvojité jádro komety připomínající burský oříšek. Větší část má rozměry 4,1 x 3,3 x 1,8 km, menší 2,6 x 2,3 x 1,8 km. Povrch se člení na 19 ohraničených oblastí různého typu. Někde je hladký, jinde z křehkého materiálu s jámami a kruhovými strukturami, na dalších místech zase pokrytý prachem. Na kometě se nacházejí rozměrné prohlubně i trčící skály bizarních tvarů, které by se v podmínkách zemské gravitace musely zřítit. Byly objeveny zdroje výtrysků plynu, zlomy a ledová pole; odborníci studovali hmotnost jádra, jeho hustotu, složení kometární atmosféry a interakce se slunečním větrem a zářením.
Modul Philae po dvou skocích přistál a provedl některá měření, než mu došla energie z baterií. Ve své práci by měl pokračovat, až se kometa na své dráze dostane do polohy s lepším osvětlením jeho slunečních panelů. Sonda Rosetta bude pracovat podle vědeckého programu až do prosince 2015 a možná i déle. Už v tuto chvíli je však jisté, že na základě informací, které ze sondy Rosetta přicházejí, budeme muset změnit nejen naše představy o kometách, ale také o vzniku a vývoji celé sluneční soustavy.
 

Foto: Sonda Rosetta, odlétající modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko. Kredit: ESA/ATG medialab; fotografie komety: ESA/Rosetta/Navcam, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP