Ústí nad Labem

15. dubna

Aktuality

27.03.2025

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.

20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Café Nobel na Facebooku

Café Nobel na YouTube

19.03. 2015

Na kometě: Rosetta a Philae

Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Na stránkách lednového čísla Science najdete přehled informací, získaných sedmi (z celkem jedenácti) přístrojů evropské sondy Rosetta, ale také řadu fotografií. Úchvatné snímky ukazují dvojité jádro komety připomínající burský oříšek. Větší část má rozměry 4,1 x 3,3 x 1,8 km, menší 2,6 x 2,3 x 1,8 km. Povrch se člení na 19 ohraničených oblastí různého typu. Někde je hladký, jinde z křehkého materiálu s jámami a kruhovými strukturami, na dalších místech zase pokrytý prachem. Na kometě se nacházejí rozměrné prohlubně i trčící skály bizarních tvarů, které by se v podmínkách zemské gravitace musely zřítit. Byly objeveny zdroje výtrysků plynu, zlomy a ledová pole; odborníci studovali hmotnost jádra, jeho hustotu, složení kometární atmosféry a interakce se slunečním větrem a zářením.
Modul Philae po dvou skocích přistál a provedl některá měření, než mu došla energie z baterií. Ve své práci by měl pokračovat, až se kometa na své dráze dostane do polohy s lepším osvětlením jeho slunečních panelů. Sonda Rosetta bude pracovat podle vědeckého programu až do prosince 2015 a možná i déle. Už v tuto chvíli je však jisté, že na základě informací, které ze sondy Rosetta přicházejí, budeme muset změnit nejen naše představy o kometách, ale také o vzniku a vývoji celé sluneční soustavy.

Foto: Sonda Rosetta, odlétající modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko. Kredit: ESA/ATG medialab; fotografie komety: ESA/Rosetta/Navcam, licence Public domain.

Zpět