Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

19.03. 2015

Na kometě: Rosetta a Philae

 

Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  
Na stránkách lednového čísla Science najdete přehled informací, získaných sedmi (z celkem jedenácti) přístrojů evropské sondy Rosetta, ale také řadu fotografií. Úchvatné snímky ukazují dvojité jádro komety připomínající burský oříšek. Větší část má rozměry 4,1 x 3,3 x 1,8 km, menší 2,6 x 2,3 x 1,8 km. Povrch se člení na 19 ohraničených oblastí různého typu. Někde je hladký, jinde z křehkého materiálu s jámami a kruhovými strukturami, na dalších místech zase pokrytý prachem. Na kometě se nacházejí rozměrné prohlubně i trčící skály bizarních tvarů, které by se v podmínkách zemské gravitace musely zřítit. Byly objeveny zdroje výtrysků plynu, zlomy a ledová pole; odborníci studovali hmotnost jádra, jeho hustotu, složení kometární atmosféry a interakce se slunečním větrem a zářením.
Modul Philae po dvou skocích přistál a provedl některá měření, než mu došla energie z baterií. Ve své práci by měl pokračovat, až se kometa na své dráze dostane do polohy s lepším osvětlením jeho slunečních panelů. Sonda Rosetta bude pracovat podle vědeckého programu až do prosince 2015 a možná i déle. Už v tuto chvíli je však jisté, že na základě informací, které ze sondy Rosetta přicházejí, budeme muset změnit nejen naše představy o kometách, ale také o vzniku a vývoji celé sluneční soustavy.
 

Foto: Sonda Rosetta, odlétající modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko. Kredit: ESA/ATG medialab; fotografie komety: ESA/Rosetta/Navcam, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP