Teplice

21. února

 
Aktuality

28.02.2019

Počasí a podnebí aneb Co se děje kolem nás (a proč)

Meteorolog Mgr. Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem se ve čtvrtek 28. února představí návštěvníkům kavárny a restaurace Refugio v Tisé na Ústecku v roli informovaného průvodce člověka informačního věku světem počasí a soudobé meteorologie, a tak trochu i podnebí a klimatologie.


21.02.2019

Řízená evoluce nových bílkovin: Nobelova cena za chemii 2018

Nobelova cena za chemii udělená v roce 2018 byla v několika směrech unikátní. Získala jí po devíti letech opět žena; i v éře rovnoprávnosti teprve pátá. Byla udělena sdíleně za dva nezávislé směry badání se společným jmenovatelem – umělou urychlenou evolucí nových bílkovin. A v neposlední řadě mají oba objevy své aplikace v biotechnologiích a medicíně. Víc vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

19.03. 2015

Na kometě: Rosetta a Philae

 

Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  
Na stránkách lednového čísla Science najdete přehled informací, získaných sedmi (z celkem jedenácti) přístrojů evropské sondy Rosetta, ale také řadu fotografií. Úchvatné snímky ukazují dvojité jádro komety připomínající burský oříšek. Větší část má rozměry 4,1 x 3,3 x 1,8 km, menší 2,6 x 2,3 x 1,8 km. Povrch se člení na 19 ohraničených oblastí různého typu. Někde je hladký, jinde z křehkého materiálu s jámami a kruhovými strukturami, na dalších místech zase pokrytý prachem. Na kometě se nacházejí rozměrné prohlubně i trčící skály bizarních tvarů, které by se v podmínkách zemské gravitace musely zřítit. Byly objeveny zdroje výtrysků plynu, zlomy a ledová pole; odborníci studovali hmotnost jádra, jeho hustotu, složení kometární atmosféry a interakce se slunečním větrem a zářením.
Modul Philae po dvou skocích přistál a provedl některá měření, než mu došla energie z baterií. Ve své práci by měl pokračovat, až se kometa na své dráze dostane do polohy s lepším osvětlením jeho slunečních panelů. Sonda Rosetta bude pracovat podle vědeckého programu až do prosince 2015 a možná i déle. Už v tuto chvíli je však jisté, že na základě informací, které ze sondy Rosetta přicházejí, budeme muset změnit nejen naše představy o kometách, ale také o vzniku a vývoji celé sluneční soustavy.
 

Foto: Sonda Rosetta, odlétající modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko. Kredit: ESA/ATG medialab; fotografie komety: ESA/Rosetta/Navcam, licence Public domain.

 

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP