Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

19.03. 2015

Na kometě: Rosetta a Philae

 

Kolem komety Čurjumov-Gerasimenko obíhá od srpna 2014 evropská sonda Rosetta. Její cesta trvala přes deset let a zavedla ji i k Marsu a planetkám Šteins a Lutetia. 12. listopadu 2014 vysadila Rosetta na povrch komety přistávací modul Philae. Koncem ledna 2015 pak vyšlo speciální číslo časopisu Science věnované prvním výsledkům výzkumu, které ukazují, že naše dosavadní představy o kometách budeme muset podrobit důkladné revizi. V rámci Café Nobel o tom bude 19. března od 18 hodin na hvězdárně v Teplicích hovořit doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.  
Na stránkách lednového čísla Science najdete přehled informací, získaných sedmi (z celkem jedenácti) přístrojů evropské sondy Rosetta, ale také řadu fotografií. Úchvatné snímky ukazují dvojité jádro komety připomínající burský oříšek. Větší část má rozměry 4,1 x 3,3 x 1,8 km, menší 2,6 x 2,3 x 1,8 km. Povrch se člení na 19 ohraničených oblastí různého typu. Někde je hladký, jinde z křehkého materiálu s jámami a kruhovými strukturami, na dalších místech zase pokrytý prachem. Na kometě se nacházejí rozměrné prohlubně i trčící skály bizarních tvarů, které by se v podmínkách zemské gravitace musely zřítit. Byly objeveny zdroje výtrysků plynu, zlomy a ledová pole; odborníci studovali hmotnost jádra, jeho hustotu, složení kometární atmosféry a interakce se slunečním větrem a zářením.
Modul Philae po dvou skocích přistál a provedl některá měření, než mu došla energie z baterií. Ve své práci by měl pokračovat, až se kometa na své dráze dostane do polohy s lepším osvětlením jeho slunečních panelů. Sonda Rosetta bude pracovat podle vědeckého programu až do prosince 2015 a možná i déle. Už v tuto chvíli je však jisté, že na základě informací, které ze sondy Rosetta přicházejí, budeme muset změnit nejen naše představy o kometách, ale také o vzniku a vývoji celé sluneční soustavy.
 

Foto: Sonda Rosetta, odlétající modul Philae a kometa Čurjumov-Gerasimenko. Kredit: ESA/ATG medialab; fotografie komety: ESA/Rosetta/Navcam, licence Public domain.

 

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP