Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

24.11. 2016

Mor v Čechách


České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.

 

Máloco se podepsalo na historii evropského středověku a raného novověku tak, jako morové epidemie. Už v 6. století postihl Středomoří či Malou Asii tzv. Justiniánský mor, který se vracel v nepravidelných vlnách až do poloviny 8. století. Ještě daleko horší byla morová pandemie, která v Evropě propukla v letech 1347-1348, postupně (a velmi krutě) zasáhla většinu kontinentu a i v dalších letech a staletích se cyklicky vracela.

Ani České království nebylo ušetřeno. Největší rány zasáhly české země v letech 1380-1382, potom 1520-1521 a 1679-1680. Naposledy přišel mor do Čech v letech 1713-1715, kdy na něj zemřela více než čtvrtina obyvatel Prahy. Byly to však poslední oběti epidemií „černé smrti“ u nás. Po roce 1721 mor vymizel i ze zbytku Evropy a už se nevrátil.

Jak zapůsobily děsivé události, které mnohdy vylidnily celá města a regiony, na myšlení obyvatel Českého království? Dochované lékařské spisy ze 16. a 17. století svědčí o tom, že představy o původu, šíření a léčení moru byly u nás stejné, jako jinde v Evropě. Historik Filip Hrbek představí všem zájemcům svůj dosavadní výzkum česky psaných prací z období raného novověku, které pojednávají o nákazách a nakažlivých chorobách, zejména pak moru. Konkrétně pohovoří o životních strategiích prevence, ochrany a léčby v Českém království 16. a 17. století a pokusí se publiku nastínit rozdílný postoj lékařů, duchovních a učenců a to i v otázce oprávněnosti útěku před morovou nákazou.

 

Stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Filipa Hrbka už v 17 hodin.

 

Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

 

Ilustrační obrázky: Wikimedia Commons a Pixabay.com, volná licence


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP