Teplice

19. července



 
Aktuality

16.08.2018

Grónsko: Země bílá i zelená

Na zeměpisně-cestovatelský výlet na největší ostrov světa vás prostřednictvím svého povídání a spousty fotografií pozve ve čtvrtek 16. srpna do teplického planetária Ing. Vít Malinovský, Ph.D. z Ústavu mechaniky a materiálů Fakulty dopravní ČVUT v Praze, který Grónsko už několikrát navštívil. Seznámí vás s geologickým vývojem, geografií a přírodou ostrova, s historií jeho objevů a osidlování Normany a Dány, a také s životem dnešních Gróňanů, včetně Inuitů.


19.07.2018

Za jeskynním rakem na Novou Guineu

Ani věčně tmavé jeskynní prostory nejsou bez života. Mezi jeskynní živočichy patří i raci; je jich známo přes čtyřicet druhů, které obývají výhradně severoamerické jeskyně. Zoolog ing. Jiří Patoka, Ph.D., DiS. z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze vám přijede vyprávět o expedici českých vědců na Novou Guineu, kde objevili prvního jeskynního raka jižní polokoule. Ve čtvrtek 19. července, v sále teplického planetária.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

24.11. 2016

Mor v Čechách


České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.

 

Máloco se podepsalo na historii evropského středověku a raného novověku tak, jako morové epidemie. Už v 6. století postihl Středomoří či Malou Asii tzv. Justiniánský mor, který se vracel v nepravidelných vlnách až do poloviny 8. století. Ještě daleko horší byla morová pandemie, která v Evropě propukla v letech 1347-1348, postupně (a velmi krutě) zasáhla většinu kontinentu a i v dalších letech a staletích se cyklicky vracela.

Ani České království nebylo ušetřeno. Největší rány zasáhly české země v letech 1380-1382, potom 1520-1521 a 1679-1680. Naposledy přišel mor do Čech v letech 1713-1715, kdy na něj zemřela více než čtvrtina obyvatel Prahy. Byly to však poslední oběti epidemií „černé smrti“ u nás. Po roce 1721 mor vymizel i ze zbytku Evropy a už se nevrátil.

Jak zapůsobily děsivé události, které mnohdy vylidnily celá města a regiony, na myšlení obyvatel Českého království? Dochované lékařské spisy ze 16. a 17. století svědčí o tom, že představy o původu, šíření a léčení moru byly u nás stejné, jako jinde v Evropě. Historik Filip Hrbek představí všem zájemcům svůj dosavadní výzkum česky psaných prací z období raného novověku, které pojednávají o nákazách a nakažlivých chorobách, zejména pak moru. Konkrétně pohovoří o životních strategiích prevence, ochrany a léčby v Českém království 16. a 17. století a pokusí se publiku nastínit rozdílný postoj lékařů, duchovních a učenců a to i v otázce oprávněnosti útěku před morovou nákazou.

 

Stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Filipa Hrbka už v 17 hodin.

 

Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

 

Ilustrační obrázky: Wikimedia Commons a Pixabay.com, volná licence


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP