Teplice

18. dubna

 

 
Aktuality

18.04.2024

Šelma z Valče a jiné významné paleontologické objevy

Paleontolog Národního muzea v Praze RNDr. Boris Ekrt představí ve čtvrtek 18. dubna návštěvníkům teplické hvězdárny vzácný objev nejstarší kočkotvárné šelmy v Evropě, která dostala jméno Fejfarictis valecensis. Dozvíte se také, jak před 34 miliony lety migrovala do Evropy fauna z Asie a jak tehdy v severních Čechách vypadala krajina. Zmíněny budou i některé další novější paleontologické objevy z našeho území.


11.04.2024

Terorismus v letecké dopravě

Na palčivé téma ochrany civilního letectví před protiprávními činy pohovoří ve čtvrtek 11. dubna v ústeckém muzeu odborník na leteckou bezpečnost a profesionální pilot Ing. Ota Hajzler. Posluchači se seznámí s historií protiprávních činů a zároveň budou mít možnost poslechnout si informace o bezpečnostních opatřeních v civilním letectví. Přednášku doplní praktická ukázka zakázaných předmětů a pomůcek, které se používají při řešení mimořádných bezpečnostních událostí jak na zemi, tak na palubách letadel.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

24.11. 2016

Mor v Čechách


České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.

 

Máloco se podepsalo na historii evropského středověku a raného novověku tak, jako morové epidemie. Už v 6. století postihl Středomoří či Malou Asii tzv. Justiniánský mor, který se vracel v nepravidelných vlnách až do poloviny 8. století. Ještě daleko horší byla morová pandemie, která v Evropě propukla v letech 1347-1348, postupně (a velmi krutě) zasáhla většinu kontinentu a i v dalších letech a staletích se cyklicky vracela.

Ani České království nebylo ušetřeno. Největší rány zasáhly české země v letech 1380-1382, potom 1520-1521 a 1679-1680. Naposledy přišel mor do Čech v letech 1713-1715, kdy na něj zemřela více než čtvrtina obyvatel Prahy. Byly to však poslední oběti epidemií „černé smrti“ u nás. Po roce 1721 mor vymizel i ze zbytku Evropy a už se nevrátil.

Jak zapůsobily děsivé události, které mnohdy vylidnily celá města a regiony, na myšlení obyvatel Českého království? Dochované lékařské spisy ze 16. a 17. století svědčí o tom, že představy o původu, šíření a léčení moru byly u nás stejné, jako jinde v Evropě. Historik Filip Hrbek představí všem zájemcům svůj dosavadní výzkum česky psaných prací z období raného novověku, které pojednávají o nákazách a nakažlivých chorobách, zejména pak moru. Konkrétně pohovoří o životních strategiích prevence, ochrany a léčby v Českém království 16. a 17. století a pokusí se publiku nastínit rozdílný postoj lékařů, duchovních a učenců a to i v otázce oprávněnosti útěku před morovou nákazou.

 

Stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Filipa Hrbka už v 17 hodin.

 

Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

 

Ilustrační obrázky: Wikimedia Commons a Pixabay.com, volná licence


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP