Tisá

28. února

 
Aktuality

28.02.2019

Počasí a podnebí aneb Co se děje kolem nás (a proč)

Meteorolog Mgr. Martin Novák z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem se ve čtvrtek 28. února představí návštěvníkům kavárny a restaurace Refugio v Tisé na Ústecku v roli informovaného průvodce člověka informačního věku světem počasí a soudobé meteorologie, a tak trochu i podnebí a klimatologie.


21.02.2019

Řízená evoluce nových bílkovin: Nobelova cena za chemii 2018

Nobelova cena za chemii udělená v roce 2018 byla v několika směrech unikátní. Získala jí po devíti letech opět žena; i v éře rovnoprávnosti teprve pátá. Byla udělena sdíleně za dva nezávislé směry badání se společným jmenovatelem – umělou urychlenou evolucí nových bílkovin. A v neposlední řadě mají oba objevy své aplikace v biotechnologiích a medicíně. Víc vám prozradí biolog a biotechnolog doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 21. února na teplické hvězdárně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

24.11. 2016

Mor v Čechách


České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.

 

Máloco se podepsalo na historii evropského středověku a raného novověku tak, jako morové epidemie. Už v 6. století postihl Středomoří či Malou Asii tzv. Justiniánský mor, který se vracel v nepravidelných vlnách až do poloviny 8. století. Ještě daleko horší byla morová pandemie, která v Evropě propukla v letech 1347-1348, postupně (a velmi krutě) zasáhla většinu kontinentu a i v dalších letech a staletích se cyklicky vracela.

Ani České království nebylo ušetřeno. Největší rány zasáhly české země v letech 1380-1382, potom 1520-1521 a 1679-1680. Naposledy přišel mor do Čech v letech 1713-1715, kdy na něj zemřela více než čtvrtina obyvatel Prahy. Byly to však poslední oběti epidemií „černé smrti“ u nás. Po roce 1721 mor vymizel i ze zbytku Evropy a už se nevrátil.

Jak zapůsobily děsivé události, které mnohdy vylidnily celá města a regiony, na myšlení obyvatel Českého království? Dochované lékařské spisy ze 16. a 17. století svědčí o tom, že představy o původu, šíření a léčení moru byly u nás stejné, jako jinde v Evropě. Historik Filip Hrbek představí všem zájemcům svůj dosavadní výzkum česky psaných prací z období raného novověku, které pojednávají o nákazách a nakažlivých chorobách, zejména pak moru. Konkrétně pohovoří o životních strategiích prevence, ochrany a léčby v Českém království 16. a 17. století a pokusí se publiku nastínit rozdílný postoj lékařů, duchovních a učenců a to i v otázce oprávněnosti útěku před morovou nákazou.

 

Stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Filipa Hrbka už v 17 hodin.

 

Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.

 

Ilustrační obrázky: Wikimedia Commons a Pixabay.com, volná licence


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP