Teplice
21. září
21.09.2017
Jak se zvířata orientují: mechanismy a mozkový podklad
O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.
14.09.2017
Schizofrenie v otázkách a odpovědích
Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.
Mor v Čechách
České země postihla morová epidemie hned několikrát. Velké morové rány zasáhly České království i v 16. a 17. století. Co tehdy učenci doporučovali jako ochranu před smrtelnou nemocí? A jak ji tehdejší lékaři léčili? Na základě svého studia českojazyčných tisků raného novověku o tom bude vyprávět historik PhDr. Filip Hrbek z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ve čtvrtek 24. listopadu v Literární kavárně v kampusu ústecké univerzity.
Máloco se podepsalo na historii evropského středověku a raného novověku tak, jako morové epidemie. Už v 6. století postihl Středomoří či Malou Asii tzv. Justiniánský mor, který se vracel v nepravidelných vlnách až do poloviny 8. století. Ještě daleko horší byla morová pandemie, která v Evropě propukla v letech 1347-1348, postupně (a velmi krutě) zasáhla většinu kontinentu a i v dalších letech a staletích se cyklicky vracela.
Ani České království nebylo ušetřeno. Největší rány zasáhly české země v letech 1380-1382, potom 1520-1521 a 1679-1680. Naposledy přišel mor do Čech v letech 1713-1715, kdy na něj zemřela více než čtvrtina obyvatel Prahy. Byly to však poslední oběti epidemií „černé smrti“ u nás. Po roce 1721 mor vymizel i ze zbytku Evropy a už se nevrátil.
Jak zapůsobily děsivé události, které mnohdy vylidnily celá města a regiony, na myšlení obyvatel Českého království? Dochované lékařské spisy ze 16. a 17. století svědčí o tom, že představy o původu, šíření a léčení moru byly u nás stejné, jako jinde v Evropě. Historik Filip Hrbek představí všem zájemcům svůj dosavadní výzkum česky psaných prací z období raného novověku, které pojednávají o nákazách a nakažlivých chorobách, zejména pak moru. Konkrétně pohovoří o životních strategiích prevence, ochrany a léčby v Českém království 16. a 17. století a pokusí se publiku nastínit rozdílný postoj lékařů, duchovních a učenců a to i v otázce oprávněnosti útěku před morovou nákazou.
Stejně jako všechny ostatní přednášky v Literární kavárně Fokus, začne i přednáška Filipa Hrbka už v 17 hodin.
Literární kavárnu najdete v prostorách univerzitního kampusu v Ústí nad Labem snadno – stačí jít asi 100 metrů rovně od závory u hlavního vchodu do areálu v Pasteurově ulici. Sídlí ve stejné budově jako univerzitní knihovna, v patře nad knihkupectvím.
Ilustrační obrázky: Wikimedia Commons a Pixabay.com, volná licence
