Děčín
22. listopadu
22.11.2018
Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost
Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT, Hvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
15.11.2018
Od katodových paprsků do nitra atomu
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Od Mikuláše II. k Leninovi. Rusko ve víru revolucí roku 1917
Abdikace cara Mikuláše II. a jmenování V. I. Lenina předsedou rady lidových komisařů dělí jen několik měsíců. Během nich Rusko prožilo jedno z nejdramatičtějších období svých dějin. Sté výročí ruských revolucí připomene ve čtvrtek 9. listopadu v rámci dalšího ústeckého Café Nobel historik Mgr. Jan Adamec, MA, PhD, lektor Vyšší odborné školy publicistiky a vedoucí redaktor portálu Prague Cold War. Nejen pohledem těch, co vyhráli, ale i těch, co – slovy Lva Trockého – „skončili na smetišti dějin“.
V Rusku se v roce 1917 nerozhodovalo o ničem menším než o dlouhodobé budoucnosti země – o jejím směřování jako politického režimu, ekonomického a společenského systému i mnohonárodnostní říše. To vše uprostřed válečného stavu. Bylo ustavení sovětského bolševického režimu „nevyhnutelné“? Bylo demokratické a svobodné Rusko možné? Nebo byla země prostě „odsouzena“ k diktatuře, ať už pravicové, nebo levicové?
Odpovědi na tyto otázky nabídne historik Jan Adamec návštěvníkům kavárny Fokus kafe v Ústí nad Labem o půl hodiny později, než je obvyklé – tedy od 18:30.
Foto v článku: Obrněný automobil Ilja Muromec hlídkuje před revolučním štábem ve Smolném. Momentka z listopadového Petrohradu 1917. Kredit: neznámý autor, licence Public domain, via Wikimedia Commons.
Ilustrace v hlavičce: Pixabay.com, licence Public domain
