Děčín
22. listopadu
22.11.2018
Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost
Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT, Hvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
15.11.2018
Od katodových paprsků do nitra atomu
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Jak dostat kulatou Zemi do placaté mapy
Dokud si lidé mysleli, že je Země placatá, měli to tvůrci map mnohem jednodušší. Když se konečně zjistilo, že Země má téměř tvar koule, nastal zásadní problém: Jak kulatou Zemi zobrazit v rovině? Vývoj kartografie ukázal, že je to možné pouze za cenu ztráty některých výhodných vlastností mapy. A co když se rozhodneme Zemi v rovině nezobrazovat a použijeme glóbus? Zde se však zase nabízí otázka, zda musí být každý glóbus stejně jako Země kulatý? O vývoji a možnostech zobrazování Země si s vámi přijde povídat kartograf Jan Daniel Bláha. Café Nobel bez kofeinu, 14.11., Fokus Kafe v Ústí nad Labem, 16.30.
