Děčín
23. března
23.03.2023
Fascinující a záhadné: obrazce na planině Nazca
V jižní části Peru, nedaleko břehů Tichého oceánu, se po tisíc let rozvíjela kultura Nazca. Do světového povědomí se zapsala svými záhadnými geoglyfy, obřími obrazci a liniemi v poušti, které již sto let vzbuzují pozornost vědců i široké veřejnosti. O jihoamerické kultuře Nazca bude ve čtvrtek 23. března v děčínské kavárně Coffee & Books přednášet iberoamerikanistka Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
16.03.2023
Smrt v přímém přenosu – unikátní důkaz ve fosilním záznamu
Nauka o fosilních stopách, tzv. ichnologie, studuje zkamenělé pozůstatky po činnosti dávných živočichů: šlépěje, doupata, stopy po lezení a podobně. Jen výjimečně se na konci takové stopy najde i její zkamenělý původce. Tato tzv. mortichnia, stopy umírání a vlastní smrti živočichů, vám ve čtvrtek 16. března ve své přednášce na teplické hvězdárně představí paleontolog Ing. Richard Pokorný, Ph.D., DiS. z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Kde je možné mortichnia nalézt a co nám vyprávějí za příběhy?
Krušné hory a klimatická změna aneb Jak moc se ohřejeme?
V posledních letech se hodně mluví o klimatických změnách, ke kterým na naší planetě dochází. Jak se tyto globální změny odrážejí třeba na úrovni tak malého regionu, jakým je česko-saské pohraničí? O to se zajímali čeští a také němečtí vědci v rámci projektu InterKlim. Jejich cílem bylo zpracování společné databáze poznatků a vyhodnocení přeshraniční diagnózy klimatu v období mezi lety 1961-2010 a projekce budoucího klimatu až do roku 2100. Analyzovali přitom spoustu záznamů o teplotě vzduchu, množství srážek a trvání slunečního svitu z obou stran státní hranice, při zohlednění komplexních orografických podmínek – to znamená s ohledem na charakter terénu, který výsledky měření také ovlivňuje.
Projekt InterKlim se v letošním roce chýlí ke svému konci. Jaké jsou jeho výstupy a výsledky? Jak by se podle nejnovějších odhadů v příštích desetiletích mohla vyvíjet klimatická situace v Krušných horách, na česko-saském pomezí? Na co se máme připravit a o jak rychlou změnu půjde? O tom přijde na hvězdárnu v Teplicích povídat ing. Lenka Hájková z Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. Ve čtvrtek 16. října od 18 hodin.
Foto: Krušné hory. Hora Svaté Kateřiny, pohled z Nové Vsi
Autor: Jirka DI, Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
