Ústí nad Labem
8. listopadu
15.11.2018
Od katodových paprsků do nitra atomu
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
08.11.2018
Jak dostat kulatou Zemi do placaté mapy?
Už od antiky, nějakých dva a půl tisíce let zpátky, vzdělaní lidé tušili, že Země není placka. Dnes už to vědí i děti. Je ale docela těžké si to představit „zespodu“, ze zemského povrchu. Právě o tom přišel 14. listopadu návštěvníkům dětského Café Nobel Bez kofeinu v ústeckém Fokus kafe vyprávět kartograf Jan Daniel Bláha.
Nejprve dětem předložil pár základních důkazů o kulatosti Země, aby vzápětí ukázal, že naše planeta není úplně kulatá, ale že má zcela speciální tvar, přezdívaný geoid. Pro účely kartografie je to tvar velmi nešikovný, a tak si ho tvůrci map různě nahrazují – a Jan Daniel Bláha dětem prakticky předvedl, čím. Dozvěděly se, jak vypadá válcové, kuželové nebo azimutální zobrazení zemského povrchu a také co je tzv. Křovákovo zobrazení, které se používá při tvorbě map České republiky. Nakonec se také přesvědčily, že ani globus nemusí být kulatý.
Zvukový záznam povídání Jana Daniela Bláhy si můžete poslechnout zde. Přestože je ochuzeno o svou vizuální stránku, dozvíte se z něj i tak mnoho zajímavého.
Frederik Velinský
