Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

23.01. 2020

ExoMars. Evropsko-ruské dobrodružství na rudé planetě

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.


V říjnu 2016, těsně před příletem k Marsu, se modul Schiaparelli oddělil a sám zamířil k rudé planetě. Během přistávacího manévru se však projevily nečekané anomálie, v jejichž důsledku modul nepřistál, ale doslova se zřítil z výšky několika kilometrů. Sonda TGO byla úspěšnější – usadila se na oběžné dráze kolem Marsu, později upravené tak, aby zajistila optimální pokrytí povrchu vědeckými přístroji; zároveň by měla poskytovat telekomunikační spojení současným i budoucím misím.

Jak vám Dušan Majer prozradí, druhá část mise ExoMars s číslem 2020 by měla startovat letos v červenci; na rudé planetě přistane v březnu roku 2021. Z ruské přistávací plošiny Kazačok vyjede na povrch Marsu evropské vozítko Rosalind Franklinová. Jeho úkolem nebude nic menšího, než pátrání po stopách marsovského života.

Povídání o misi ExoMars začne v kavárně Coffee&Books v 19 hodin, což je pravidelný čas našich děčínských setkání.

 

Foto v abstraktu: Model přistávacího modulu Schiaparelli, který se v roce 2016 rozbil o povrch Marsu při neúspěšném přistání. Kredit: Gerbil, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Foto v článku: Mise ExoMars pohledem umělce – nahoře orbiter TGO, v pozadí přistávací platforma a dole vozítko Rosalind Franklinová. Vědecké aparáty nejsou zobrazeny ve shodném měříku. Kredit © ESA/ATG medialab.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP