Teplice

17. července

Aktuality

03.07.2025

Rozvojová a etnická politika Číny 21. století s konečnou platností propojila tibetské oblasti s těmi čínskými. Intenzivní rozvoj na západě Číny v posledních 20 letech zásadně ovlivnil nejen krajinu, životní prostředí, ale i každodenní život Tibeťanů. Ve čtvrtek 3. července o tom bude v ústeckém muzeu povídat sinoložka a tibetoložka Dr. Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu Akademie věd České republiky.

12.06.2025

Teorie strun: od historie po současnost

Moderní fyzika stojí na dvou pilířích: kvantové mechanice a obecné teorii relativity. První teorie pracuje ve zjednodušení absolutního prostoru, zato nahrazuje částice vlnami. Druhá popisuje dynamické zakřivování prostoru hmotou a energií, neumí však pracovat s kvantovou povahou částic. Snaha o popis fyzikální reality s oběma experimentálně potvrzenými aspekty vede k teorii strun. V přednášce teoretického fyzika Mgr. Martina Schnabla, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se seznámíte s jejími základními tezemi a výsledky, současnými limity a také vztahy k ostatním partiím moderní fyziky a matematiky. Ve čtvrtek 12. června na teplické hvězdárně.

Café Nobel na Facebooku

Café Nobel na YouTube

23.01. 2020

ExoMars. Evropsko-ruské dobrodružství na rudé planetě

Projekt ExoMars prošel mnoha kotrmelci, než se v roce 2016 dočkal realizace své první poloviny. Sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávací modul Schiaparelli vynesla v březnu 2016 do vesmíru raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií – a co se v rámci mise ExoMars chystá na letošní rok? Na tyto otázky odpoví ve čtvrtek 23. ledna ve své přednášce v děčínské kavárně Coffee&Books odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mj. šéfredaktor zpravodajského portálu Kosmonautix.cz.

V říjnu 2016, těsně před příletem k Marsu, se modul Schiaparelli oddělil a sám zamířil k rudé planetě. Během přistávacího manévru se však projevily nečekané anomálie, v jejichž důsledku modul nepřistál, ale doslova se zřítil z výšky několika kilometrů. Sonda TGO byla úspěšnější – usadila se na oběžné dráze kolem Marsu, později upravené tak, aby zajistila optimální pokrytí povrchu vědeckými přístroji; zároveň by měla poskytovat telekomunikační spojení současným i budoucím misím.

Jak vám Dušan Majer prozradí, druhá část mise ExoMars s číslem 2020 by měla startovat letos v červenci; na rudé planetě přistane v březnu roku 2021. Z ruské přistávací plošiny Kazačok vyjede na povrch Marsu evropské vozítko Rosalind Franklinová. Jeho úkolem nebude nic menšího, než pátrání po stopách marsovského života.

Povídání o misi ExoMars začne v kavárně Coffee&Books v 19 hodin, což je pravidelný čas našich děčínských setkání.

Foto v abstraktu: Model přistávacího modulu Schiaparelli, který se v roce 2016 rozbil o povrch Marsu při neúspěšném přistání. Kredit: Gerbil, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Foto v článku: Mise ExoMars pohledem umělce – nahoře orbiter TGO, v pozadí přistávací platforma a dole vozítko Rosalind Franklinová. Vědecké aparáty nejsou zobrazeny ve shodném měříku. Kredit © ESA/ATG medialab.

Zpět