Teplice

21. března

 
Aktuality

21.03.2019

Solarografie – astrofotografie pomocí plechovky

Solarografie je fotografická technika, umožňující zachycení drah Slunce na obloze během dlouhých expozicí, trvajících i půl roku. Jako kamera se používá podomácku vyrobená dírková komora. Astronom Mgr. Maciej Zapiór, PhDAstronomického ústavu AV ČR v Ondřejově představí základy této techniky a její možnosti v registrování pohybu Slunce a jiných pomalých procesů ve čtvrtek 21. března na teplické hvězdárně.


07.03.2019

Jak se fotí hmyz a pavoukovci

Makrofotografie je dnes velmi oblíbený fotografický obor, který se díky digitální technologii rozšířil i mezi laickou veřejnost. Je však důležité, aby fotograf dokonale znal objekty, které fotografuje. Nejen, že je pak umí lépe najít a zachytit ve zcela přirozených podmínkách, ale dokáže objevit i vzácné a výjimečné tvory, kteří zůstávají před běžnými pozorovateli skryti. S některými z nich vás ve čtvrtek 7. března seznámí přednáška entomologa a fotografa Pavla KrásenskéhoOblastního muzea a galerie v Mostě v ústecké kavárně Bárka.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.11. 2013

Ekonomie jazyka

languagesOvlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.

Návštěvníci kavárny se například dozvěděli o výzkumech, které se snažily zjistit, jaký vliv na vnímání postavení pohlaví ve společnosti má existence či neexistence rodů v jednotlivých jazycích. Některé jazyky totiž nemají rody vůbec, jiné mají tři, v některých jazycích je zase rodů daleko více. Zdá se, že větší důraz na rozdělení rodů znamená sice zároveň větší důraz na tradiční roli žen, které častěji zůstávají v domácnosti, ale současně také např. na zavádění kvót pro jejich účast v politice.

Zajímavé také je, jak se mluvčí jednotlivých jazyků vypořádávají s vnímáním času. Jeho běh se totiž snažíme vnímat prostorově – pro nás plyne zleva doprava, pro Araby přesně opačně, pro Číňany shora dolů. Pro některé domorodé kmeny z Austrálie postupuje od východu na západ.

Jazyk má podle některých studií vliv i na naše chování směrem k budoucnosti; vzhledem k tomu, jak se v jednotlivých jazycích vyjadřuje budoucí čas – někdy akutně, jindy vzdáleněji. A tak mluvčí některých jazyků, které budoucnost tolik „nepálí“, méně spoří a méně cvičí, ale zato více kouří nebo častěji trpí nadváhou. Jako by budoucnost ignorovali.

Poslední oblastí, o níž byla na Café Nobel@UJEP řeč, je vnímání odpovědnosti, které se podle některých výzkumů liší podle toho, zda mluvčí jednotlivých jazyků používají v řeči spíše trpný a nebo činný rod. Někteří tak mají menší problém vybavit si původce nebo viníka události.

Jsou tedy lidé „předurčeni“ svým jazykem k určitému typu chování? Je vliv kultury, výchovy nebo tradice méně podstatný? O tom si můžete udělat obrázek sami z přiloženého zvukového záznamu.

 

Přednášku Petra Houdka si můžete poslechnout zde.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP