Teplice

20. září

 
Aktuality

04.10.2018

Kde hledat mimozemšťany – a jak asi vypadají?

Mimozemšťané jsou dnes všude. Točí se o nich filmy i seriály, jsou hrdiny povídek a románů, obklopují nás dokonce i jako hračky a reklamní maskoti. Mají desítky podob – jedno však o nich stále nevíme: existují doopravdy, nebo jen v naší fantazii? Právě o tom bude ve čtvrtek 4. říjnavyprávět biolog RNDr. Tomáš Petrásek, PhD. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví v rámci prvního Café Nobel v kavárně Coffee & Books v Děčíně.


20.09.2018

SpaceX - historie,současnost i budoucnost

 

Před pár lety vlétla jako dravá štika do stojatých vod kosmonautiky americká technologická společnost SpaceX, založená podnikatelem a vizionářem Elonem Muskem. Jejím postupným vývojem od prvních neúspěchů s raketami Falcon 1, přes zásobování ISS až k plánům na těžkotonážní nosiče vás provede Dušan Majer, odborník na kosmonautiku, popularizátor vědy, zakladatel portálu Kosmonautix.cz a také autor pořadu Dobývání vesmíru na portálu Stream.cz. Jeho přednáška zahájí ve čtvrtek 20. září první sezónu na rekonstruované hvězdárně v Teplicích!



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.11. 2013

Ekonomie jazyka

languagesOvlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.

Návštěvníci kavárny se například dozvěděli o výzkumech, které se snažily zjistit, jaký vliv na vnímání postavení pohlaví ve společnosti má existence či neexistence rodů v jednotlivých jazycích. Některé jazyky totiž nemají rody vůbec, jiné mají tři, v některých jazycích je zase rodů daleko více. Zdá se, že větší důraz na rozdělení rodů znamená sice zároveň větší důraz na tradiční roli žen, které častěji zůstávají v domácnosti, ale současně také např. na zavádění kvót pro jejich účast v politice.

Zajímavé také je, jak se mluvčí jednotlivých jazyků vypořádávají s vnímáním času. Jeho běh se totiž snažíme vnímat prostorově – pro nás plyne zleva doprava, pro Araby přesně opačně, pro Číňany shora dolů. Pro některé domorodé kmeny z Austrálie postupuje od východu na západ.

Jazyk má podle některých studií vliv i na naše chování směrem k budoucnosti; vzhledem k tomu, jak se v jednotlivých jazycích vyjadřuje budoucí čas – někdy akutně, jindy vzdáleněji. A tak mluvčí některých jazyků, které budoucnost tolik „nepálí“, méně spoří a méně cvičí, ale zato více kouří nebo častěji trpí nadváhou. Jako by budoucnost ignorovali.

Poslední oblastí, o níž byla na Café Nobel@UJEP řeč, je vnímání odpovědnosti, které se podle některých výzkumů liší podle toho, zda mluvčí jednotlivých jazyků používají v řeči spíše trpný a nebo činný rod. Někteří tak mají menší problém vybavit si původce nebo viníka události.

Jsou tedy lidé „předurčeni“ svým jazykem k určitému typu chování? Je vliv kultury, výchovy nebo tradice méně podstatný? O tom si můžete udělat obrázek sami z přiloženého zvukového záznamu.

 

Přednášku Petra Houdka si můžete poslechnout zde.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP