Ústí nad Labem

12. června



 
Aktuality

17.05.2018

České středohoří v třetihorách – a co z něj zbylo

V letech 1995 – 2010 bylo v Českém středohoří prozkoumáno a zdokumentováno přes padesát lokalit, kde se nacházejí zkamenělé pozůstatky rostlin a živočichů z období terciéru – třetihor. Jak ve čtvrtek 17. května návštěvníkům teplického Planetária prozradí (a na mnoha fotografiích ukáže) kurátor geologických sbírek a vedoucí přírodovědného oddělení Regionálního muzea v Teplicích Miroslav Radoň, došlo přitom k mnoha cenným objevům.


15.05.2018

Bohové starého Egypta

Proč měli staroegyptští bohové zvířecí hlavy? Egyptolog Doc. Jiří Janák, Th.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vás seznámí s nejen s nejdůležitějšími božstvy, ale uslyšíte i jejich příběhy a dozvíte se, jak a proč je staří Egypťané zobrazovali. Pokud se vám žádný z bohů nebude líbit, můžete si podle vzoru Egypťanů navrhnout a nakreslit vlastního. V úterý 15. května na dětském Café Nobel Bez kofeinu v ústecké kavárně Fokus kafe.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.11. 2013

Ekonomie jazyka

languagesOvlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.

Návštěvníci kavárny se například dozvěděli o výzkumech, které se snažily zjistit, jaký vliv na vnímání postavení pohlaví ve společnosti má existence či neexistence rodů v jednotlivých jazycích. Některé jazyky totiž nemají rody vůbec, jiné mají tři, v některých jazycích je zase rodů daleko více. Zdá se, že větší důraz na rozdělení rodů znamená sice zároveň větší důraz na tradiční roli žen, které častěji zůstávají v domácnosti, ale současně také např. na zavádění kvót pro jejich účast v politice.

Zajímavé také je, jak se mluvčí jednotlivých jazyků vypořádávají s vnímáním času. Jeho běh se totiž snažíme vnímat prostorově – pro nás plyne zleva doprava, pro Araby přesně opačně, pro Číňany shora dolů. Pro některé domorodé kmeny z Austrálie postupuje od východu na západ.

Jazyk má podle některých studií vliv i na naše chování směrem k budoucnosti; vzhledem k tomu, jak se v jednotlivých jazycích vyjadřuje budoucí čas – někdy akutně, jindy vzdáleněji. A tak mluvčí některých jazyků, které budoucnost tolik „nepálí“, méně spoří a méně cvičí, ale zato více kouří nebo častěji trpí nadváhou. Jako by budoucnost ignorovali.

Poslední oblastí, o níž byla na Café Nobel@UJEP řeč, je vnímání odpovědnosti, které se podle některých výzkumů liší podle toho, zda mluvčí jednotlivých jazyků používají v řeči spíše trpný a nebo činný rod. Někteří tak mají menší problém vybavit si původce nebo viníka události.

Jsou tedy lidé „předurčeni“ svým jazykem k určitému typu chování? Je vliv kultury, výchovy nebo tradice méně podstatný? O tom si můžete udělat obrázek sami z přiloženého zvukového záznamu.

 

Přednášku Petra Houdka si můžete poslechnout zde.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP