Příchovice

25. srpna


 
Aktuality

12.09.2017

Jak funguje mozek

Co všechno lidský mozek umí a jak to dělá? A co když se některá jeho část poškodí? MUDr. Karel Kieslich z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rámci Café Nobel Bez kofeinu dětem prozradí, jak mozek řídí náš pohyb a jak nám umožňuje vnímat svět kolem nás. Seznámí je s opicí, která myšlenkami ovládá stroje. S lidmi, kteří jsou slepí, a přesto umí říct, co vidí. Nebo s dětmi, které se narodily téměř bez mozku, a přesto tancují podle hudby. V úterý 12. září v ústeckém Fokus kafe.

 


25.08.2017

Věda a víra

Dnešní křesťané dobře chápou, že Bible není učebnicí přírodních věd, ale populárním výkladem náboženského učení; vždyť i dnešní vědci často popularizují výsledky svých bádání pomocípodobenství z denního života. Nebylo tomu tak vždy. O vztahu vědy a víry bude v pátek 25. srpna vyprávět a besedovat astronom a astrofyzik RNDr. Jiří Grygar, CSc. na „výjezdním“ prázdninovém Café Nobel v Centru života mládeže Křižovatka v Příchovicích v Jizerských horách.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

12.11. 2013

Ekonomie jazyka

languagesOvlivňuje jazyk jako dorozumívací prostředek chápání a interpretaci reálného světa? Poskytují některé jazyky svým mluvčím určité výhody, které se projeví až v konfrontaci s mluvčími jiných jazyků? O takzvané Sapir-Whorfově hypotéze a snaze některých badatelů získat důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily, že jazyk dramaticky mění způsob, jak lidé myslí, přišel ve středu 30. října do Literární kavárny Fokus v Kampusu UJEP v Ústí nad Labem, na vůbec první vydání Café Nobel@UJEP, vyprávět ekonom ing. Petr Houdek z Katedry ekonomie Fakulty sociálně ekonomické této univerzity.

Návštěvníci kavárny se například dozvěděli o výzkumech, které se snažily zjistit, jaký vliv na vnímání postavení pohlaví ve společnosti má existence či neexistence rodů v jednotlivých jazycích. Některé jazyky totiž nemají rody vůbec, jiné mají tři, v některých jazycích je zase rodů daleko více. Zdá se, že větší důraz na rozdělení rodů znamená sice zároveň větší důraz na tradiční roli žen, které častěji zůstávají v domácnosti, ale současně také např. na zavádění kvót pro jejich účast v politice.

Zajímavé také je, jak se mluvčí jednotlivých jazyků vypořádávají s vnímáním času. Jeho běh se totiž snažíme vnímat prostorově – pro nás plyne zleva doprava, pro Araby přesně opačně, pro Číňany shora dolů. Pro některé domorodé kmeny z Austrálie postupuje od východu na západ.

Jazyk má podle některých studií vliv i na naše chování směrem k budoucnosti; vzhledem k tomu, jak se v jednotlivých jazycích vyjadřuje budoucí čas – někdy akutně, jindy vzdáleněji. A tak mluvčí některých jazyků, které budoucnost tolik „nepálí“, méně spoří a méně cvičí, ale zato více kouří nebo častěji trpí nadváhou. Jako by budoucnost ignorovali.

Poslední oblastí, o níž byla na Café Nobel@UJEP řeč, je vnímání odpovědnosti, které se podle některých výzkumů liší podle toho, zda mluvčí jednotlivých jazyků používají v řeči spíše trpný a nebo činný rod. Někteří tak mají menší problém vybavit si původce nebo viníka události.

Jsou tedy lidé „předurčeni“ svým jazykem k určitému typu chování? Je vliv kultury, výchovy nebo tradice méně podstatný? O tom si můžete udělat obrázek sami z přiloženého zvukového záznamu.

 

Přednášku Petra Houdka si můžete poslechnout zde.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP