23.01.2025
Neznámé podzemní světy Labských pískovců
16.01.2025
Putování za blesky Sluneční soustavou
Přestože je už více než čtvrt tisíciletí známo, že blesk je elektrický výboj, zůstává pro nás přírodním jevem sice běžným, ale stále tajemným. Fascinuje nás svou rozmanitostí, světelnými a zvukovými efekty, bojíme se jeho síly. Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, ve čtvrtek 16. ledna v Teplicích prozradí, co o blescích víme, ale také nevíme, a navštívíme přitom i další planety Sluneční soustavy. Koná se v teplickém planetáriu!
Má sluch vlastní dějiny? Můžeme zkoumat zvuk před obdobím jeho technologické reprodukce? Existuje poznání, které můžeme získat jen díky trénovanému poslechu? Přednáška historičky vědy a religionistky Dr. Phil. Anny Kvíčalové, MA z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, představí zvuková studia, tzv. sound studies, jako oblast mezioborového historického bádání, které otevírá alternativní výklad dějin západní kultury. Poslední srpnový čtvrtek na teplické hvězdárně.
Dozvíte se, co je to historický sluch a co jsou kulturní dějiny smyslů i to, co dějiny sluchu a akustiky prozrazují o formování moderní vědy a kultury. Potenciál historického bádání o zvuku a sluchu představíme na příkladech ze tří různých kontextů: evropské reformace, psychofyzikálního studia sluchu v 19. století a výzkumu hlasových otisků v období tzv. Studené války. Ukážeme vám, jak reformace redefinovala dobrý sluch, jak Jan Evangelista Purkyně předběhl Machův výzkum na poli psychoakustiky nebo to, jak československá fonoskopie identifikovala zvuky zločinu.
Doporučená rezervace na adrese hap@hapteplice.cz.
Přednáška na teplické hvězdárně začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin.
Foto v abstraktu: Pixabay.com
Foto v článku: Předváděcí akce pro sluchově postižené. Nizozemí 1918. Autor snímku neznámý. Zdroj: Wikimedia Commons, public domain
© 2012 UJEP |