Teplice

21. září


 
Aktuality

21.09.2017

Jak se zvířata orientují: mechanismy a mozkový podklad

O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.


14.09.2017

Schizofrenie v otázkách a odpovědích

Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

15.01. 2015

Dalekohledy a pozorovací technika od prehistorie k současnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze. Prázdný tubus se k pozorování oblohy používal už v antice. Zmiňují se o něm třeba Aristoteles nebo Ptolemaios. Také historie optiky začala již ve starověku. První čočky v současném pojetí se objevily ve 13. století – šlo o čočky konvexní, neboli spojky. Pro zajímavost – nejstarší vyobrazení brýlí pochází z roku 1352. Konkávní čočky, rozptylky, přišly na řadu v polovině 15. století. První pokusy o konstrukci dalekohledu vyšly právě z jeho předchůdců, čoček a brýlí. Pak už jen stačilo zasadit čočky správně do tubusu. Ale jak se zdá, trvalo poměrně dlouho, než to někoho napadlo.  
Klíčovým rokem v historii dalekohledu se stal rok 1608, kdy došlo k prvním pokusům tento vynález patentovat. Dalekohled se tak dostal do obecného povědomí a brzy se začal komerčně využívat; začalo se s ním obchodovat. Neznamená to, že musel být v roce 1608 i vynalezen. Tento letopočet se sice jako rok jeho objevu obvykle uvádí, první dalekohledy však mohly být sestrojeny i dříve. I na to se našeho hosta budete moci v průběhu večera zeptat.  
Rokem 1608 je každopádně zahájena nová éra astronomie, která později pokračovala zavedením zrcadlových dalekohledů.  V polovině   19. století byla k záznamu astronomického pozorování poprvé použita fotografie. Díky konstrukci velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní objev astronomie 20. století. V současnosti se používají obří aparatury umístěné na observatořích vysoko v horách i dalekohledy na oběžné dráze, které eliminují nepříznivý vliv atmosféry na pozorování.  
Přednáška Antonína Švejdy o historii dalekohledu i další pozorovací techniky se uskuteční na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 15. ledna od 18 hodin.
   
Foto: Hubbleův vesmírný dalekohled. Kredit: NASA, licence Public domain.

 

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP