Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.01. 2015

Dalekohledy a pozorovací technika od prehistorie k současnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze. Prázdný tubus se k pozorování oblohy používal už v antice. Zmiňují se o něm třeba Aristoteles nebo Ptolemaios. Také historie optiky začala již ve starověku. První čočky v současném pojetí se objevily ve 13. století – šlo o čočky konvexní, neboli spojky. Pro zajímavost – nejstarší vyobrazení brýlí pochází z roku 1352. Konkávní čočky, rozptylky, přišly na řadu v polovině 15. století. První pokusy o konstrukci dalekohledu vyšly právě z jeho předchůdců, čoček a brýlí. Pak už jen stačilo zasadit čočky správně do tubusu. Ale jak se zdá, trvalo poměrně dlouho, než to někoho napadlo.  
Klíčovým rokem v historii dalekohledu se stal rok 1608, kdy došlo k prvním pokusům tento vynález patentovat. Dalekohled se tak dostal do obecného povědomí a brzy se začal komerčně využívat; začalo se s ním obchodovat. Neznamená to, že musel být v roce 1608 i vynalezen. Tento letopočet se sice jako rok jeho objevu obvykle uvádí, první dalekohledy však mohly být sestrojeny i dříve. I na to se našeho hosta budete moci v průběhu večera zeptat.  
Rokem 1608 je každopádně zahájena nová éra astronomie, která později pokračovala zavedením zrcadlových dalekohledů.  V polovině   19. století byla k záznamu astronomického pozorování poprvé použita fotografie. Díky konstrukci velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní objev astronomie 20. století. V současnosti se používají obří aparatury umístěné na observatořích vysoko v horách i dalekohledy na oběžné dráze, které eliminují nepříznivý vliv atmosféry na pozorování.  
Přednáška Antonína Švejdy o historii dalekohledu i další pozorovací techniky se uskuteční na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 15. ledna od 18 hodin.
   
Foto: Hubbleův vesmírný dalekohled. Kredit: NASA, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP