Ústí nad Labem

5. června

 

 
Aktuality

05.06.2025

O kamenných (smírčích) křížích na Ústecku a Děčínsku

PRO VELKÝ ZÁJEM OPAKUJEME 
Proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů? Jsou všechny „tajemné“ nebo se u některých lze dopátrat jejich příběhu? A proč by měly zůstat stát, kde stojí?... Pouť po křížích z Ústecka a Děčínska podnikneme spolu s regionální historičkou Mgr. Natalií Belisovou. Koná se ve čtvrtek 5. června v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem.


22.05.2025

Nemoci a klima ve středověku a novověku

Co všechno lze na toto téma vyčíst z českých kostnic prozradí ve čtvrtek 22. května návštěvníkům děčínské kavárny Coffee & Books geochemik prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc. Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.01. 2015

Dalekohledy a pozorovací technika od prehistorie k současnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze. Prázdný tubus se k pozorování oblohy používal už v antice. Zmiňují se o něm třeba Aristoteles nebo Ptolemaios. Také historie optiky začala již ve starověku. První čočky v současném pojetí se objevily ve 13. století – šlo o čočky konvexní, neboli spojky. Pro zajímavost – nejstarší vyobrazení brýlí pochází z roku 1352. Konkávní čočky, rozptylky, přišly na řadu v polovině 15. století. První pokusy o konstrukci dalekohledu vyšly právě z jeho předchůdců, čoček a brýlí. Pak už jen stačilo zasadit čočky správně do tubusu. Ale jak se zdá, trvalo poměrně dlouho, než to někoho napadlo.  
Klíčovým rokem v historii dalekohledu se stal rok 1608, kdy došlo k prvním pokusům tento vynález patentovat. Dalekohled se tak dostal do obecného povědomí a brzy se začal komerčně využívat; začalo se s ním obchodovat. Neznamená to, že musel být v roce 1608 i vynalezen. Tento letopočet se sice jako rok jeho objevu obvykle uvádí, první dalekohledy však mohly být sestrojeny i dříve. I na to se našeho hosta budete moci v průběhu večera zeptat.  
Rokem 1608 je každopádně zahájena nová éra astronomie, která později pokračovala zavedením zrcadlových dalekohledů.  V polovině   19. století byla k záznamu astronomického pozorování poprvé použita fotografie. Díky konstrukci velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní objev astronomie 20. století. V současnosti se používají obří aparatury umístěné na observatořích vysoko v horách i dalekohledy na oběžné dráze, které eliminují nepříznivý vliv atmosféry na pozorování.  
Přednáška Antonína Švejdy o historii dalekohledu i další pozorovací techniky se uskuteční na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 15. ledna od 18 hodin.
   
Foto: Hubbleův vesmírný dalekohled. Kredit: NASA, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP