Děčín

25. září

 

 
Aktuality

11.09.2025

BEZ KOFEINU: Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou běžně létat do vesmíru? Jak budou vypadat nové vesmírné stanice a jakými kosmickými stroji k nim budeme létat? O tom všem přijde ve čtvrtek 11. září všem zájemcům, především z řad dětí a mládeže, do ústeckého muzea povídat popularizátor kosmonautiky Milan Halousek, mj. předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.


14.08.2025

Měsíc stále neznámý

Náš kosmický soused je mnohem komplikovanější a zajímavější, než jsme si ještě nedávno mysleli. Jaká tajemství skrývá? Jak ve čtvrtek 14. srpna na teplické hvězdárně prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl brněnské Hvězdárny a planetária, odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě Měsíce, o kterém ještě ani zdaleka nevíme všechno. 



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

15.01. 2015

Dalekohledy a pozorovací technika od prehistorie k současnosti

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Historie optiky začíná ve starověku, první dalekohled však sestrojili v Holandsku patrně až v roce 1608. Začala tak nová éra astronomie, která prozatím končí obřími aparaturami vysokohorských observatoří a dalekohledy na oběžné dráze. 15. ledna o tom bude na teplické hvězdárně vyprávět Ing. Antonín Švejda z oddělení exaktních věd a geodézie Národního technického muzea v Praze. Prázdný tubus se k pozorování oblohy používal už v antice. Zmiňují se o něm třeba Aristoteles nebo Ptolemaios. Také historie optiky začala již ve starověku. První čočky v současném pojetí se objevily ve 13. století – šlo o čočky konvexní, neboli spojky. Pro zajímavost – nejstarší vyobrazení brýlí pochází z roku 1352. Konkávní čočky, rozptylky, přišly na řadu v polovině 15. století. První pokusy o konstrukci dalekohledu vyšly právě z jeho předchůdců, čoček a brýlí. Pak už jen stačilo zasadit čočky správně do tubusu. Ale jak se zdá, trvalo poměrně dlouho, než to někoho napadlo.  
Klíčovým rokem v historii dalekohledu se stal rok 1608, kdy došlo k prvním pokusům tento vynález patentovat. Dalekohled se tak dostal do obecného povědomí a brzy se začal komerčně využívat; začalo se s ním obchodovat. Neznamená to, že musel být v roce 1608 i vynalezen. Tento letopočet se sice jako rok jeho objevu obvykle uvádí, první dalekohledy však mohly být sestrojeny i dříve. I na to se našeho hosta budete moci v průběhu večera zeptat.  
Rokem 1608 je každopádně zahájena nová éra astronomie, která později pokračovala zavedením zrcadlových dalekohledů.  V polovině   19. století byla k záznamu astronomického pozorování poprvé použita fotografie. Díky konstrukci velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní objev astronomie 20. století. V současnosti se používají obří aparatury umístěné na observatořích vysoko v horách i dalekohledy na oběžné dráze, které eliminují nepříznivý vliv atmosféry na pozorování.  
Přednáška Antonína Švejdy o historii dalekohledu i další pozorovací techniky se uskuteční na hvězdárně na Písečném vrchu v Teplicích ve čtvrtek 15. ledna od 18 hodin.
   
Foto: Hubbleův vesmírný dalekohled. Kredit: NASA, licence Public domain.

 

 


  © 2012 UJEP