19.12.2024
Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany
12.12.2024
Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.
Stejně jako v Antarktidě, i kolem opačného, severního zemského pólu, je z pohledu vědců velmi živo. Výzkumů v Arktidě, konkrétně na Špicberkách, se aktivně účastní také čeští badatelé. Čím jsou pro vědce arktické kraje přitažlivé, vám 13. srpna na teplické hvězdárně prozradí archeobotanička a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která Špicberky navštívila již sedmkrát.
Právě Špicberky, ostrovy v Severním ledovém oceánu, součást Norského království, jsou místem intenzivního zkoumání Arktidy, kterého se už řadu let účastní vědci z celého světa, včetně badatelů z České republiky. Čím konkrétně se čeští vědci při svém polárním výzkumu zabývají a proč tam vůbec jezdí, když to mají tak daleko? Alexandra Bernardová vám nejen objasní, proč je tak důležité zkoumat polární končiny, ale představí vám i arktickou přírodu. Arktida totiž není jen led a sníh. Je plná života a má své kouzlo, které nutí člověka stále se tam vracet.
Letní „arktické ochlazení“ začne 13. srpna na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v obvyklém čase – v 18 hodin.
Obrázek č. 1: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách, místo které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Foto: Jan Kavan
Obrázek č. 2: Konzerva rozkousaná ledním medvědem. Reálným nebezpečím Arktidy, před kterým je nutné mít se na pozoru. Foto: Jan Kavan