Tisá

23. listopadu


 
Aktuality

23.11.2017

Vznik, současná krása a zánik pískovce

Přírodní pochody tvarují masivní křemenné pískovce do desítek forem. Skalní věže, brány a voštiny známe všichni; kdo si ale všiml, že příroda někdy tvaruje skálu do podoby bublin, vosích hnízd či tenisových míčků? Mnohé z těchto tvarů jsou vzácné, nebo se vyskytují jen vysoko nad zemí a znají je nanejvýš horolezci. RNDr. Radek Mikuláš, DSc. z Geologického ústavu AV ČR měl štěstí, že byl (a trochu stále je) horolezcem i geologem. Proto ho lze pokládat za objevitele řady drobných tvarů pískovce. Seznámí vás s nimi na přednášce z cyklu Café Nobel, která se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu přímo na úpatí pískovcových Tiských stěn, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.


16.11.2017

Panspermie. Organismy v kosmu a život v meteoritech

Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy Mgr. Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

13.08. 2015

Čeští vědci na Špicberkách: Proč zkoumat polární oblasti

Stejně jako v Antarktidě, i kolem opačného, severního zemského pólu, je z pohledu vědců velmi živo. Výzkumů v Arktidě, konkrétně na Špicberkách, se aktivně účastní také čeští badatelé. Čím jsou pro vědce arktické kraje přitažlivé, vám 13. srpna na teplické hvězdárně prozradí archeobotanička a paleoekoložka Mgr. Alexandra BernardováJihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která Špicberky navštívila již sedmkrát.

Právě Špicberky, ostrovy v Severním ledovém oceánu, součást Norského království, jsou místem intenzivního zkoumání Arktidy, kterého se už řadu let účastní vědci z celého světa, včetně badatelů z České republiky. Čím konkrétně se čeští vědci při svém polárním výzkumu zabývají a proč tam vůbec jezdí, když to mají tak daleko? Alexandra Bernardová vám nejen objasní, proč je tak důležité zkoumat polární končiny, ale představí vám i arktickou přírodu. Arktida totiž není jen led a sníh. Je plná života a má své kouzlo, které nutí člověka stále se tam vracet.

Letní „arktické ochlazení“ začne 13. srpna na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek č. 1: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách, místo které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Foto: Jan Kavan

Obrázek č. 2: Konzerva rozkousaná ledním medvědem. Reálným nebezpečím Arktidy, před kterým je nutné mít se na pozoru. Foto: Jan Kavan

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP