Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

13.08. 2015

Čeští vědci na Špicberkách: Proč zkoumat polární oblasti

Stejně jako v Antarktidě, i kolem opačného, severního zemského pólu, je z pohledu vědců velmi živo. Výzkumů v Arktidě, konkrétně na Špicberkách, se aktivně účastní také čeští badatelé. Čím jsou pro vědce arktické kraje přitažlivé, vám 13. srpna na teplické hvězdárně prozradí archeobotanička a paleoekoložka Mgr. Alexandra BernardováJihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která Špicberky navštívila již sedmkrát.

Právě Špicberky, ostrovy v Severním ledovém oceánu, součást Norského království, jsou místem intenzivního zkoumání Arktidy, kterého se už řadu let účastní vědci z celého světa, včetně badatelů z České republiky. Čím konkrétně se čeští vědci při svém polárním výzkumu zabývají a proč tam vůbec jezdí, když to mají tak daleko? Alexandra Bernardová vám nejen objasní, proč je tak důležité zkoumat polární končiny, ale představí vám i arktickou přírodu. Arktida totiž není jen led a sníh. Je plná života a má své kouzlo, které nutí člověka stále se tam vracet.

Letní „arktické ochlazení“ začne 13. srpna na teplické hvězdárně na Písečném vrchu v obvyklém čase – v 18 hodin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obrázek č. 1: Zátoka Petuniabukta na Špicberkách, místo které zkoumají čeští vědci. V popředí lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia). Foto: Jan Kavan

Obrázek č. 2: Konzerva rozkousaná ledním medvědem. Reálným nebezpečím Arktidy, před kterým je nutné mít se na pozoru. Foto: Jan Kavan

 


  © 2012 UJEP