Teplice

16. května

 

 
Aktuality

16.05.2024

Černé díry a gravitační vlny (v hledáčku kosmických misí)

Černé díry patří mezi nejtajemnější objekty ve vesmíru. Na jejich hranici zdánlivě zamrzá čas a cokoli se dostane pod tuto hranici, tzv. horizont událostí, nedostane se už zpět, ani nám nemůže o sobě dát vědět. Jak tedy můžeme černé díry zkoumat a co o nich víme? O tom bude ve čtvrtek 16. května na teplické hvězdárně povídat RNDr. Jiří Svoboda, PhDAstronomického ústavu AV ČR v Praze.


02.05.2024

Tradiční hudba a tradiční nástroje Kanárských ostrovů

Ve čtvrtek 2. května se v ústeckém muzeu můžete setkat s českou hudebnicí a uměleckou ředitelkou Monikou Srncovou, pro níž jsou už 20 let druhým domovem Kanárské ostrovy. Jak vám prozradí, význam tohoto souostroví v historicko-kulturním vývoji Španělska a Latinské Ameriky vůbec není zanedbatelný. Prozkoumáme ho spolu zblízka.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

06.08. 2014

Černé díry: Co jsou a jak se chovají


 

Začátkem srpna roku 2014 jsme byli s naším cyklem Café Nobel na cestách. Dva z hostů jsme přivezli do Janova v Jizerských horách, kde se konala Letní škola matematiky a fyziky. Jedním z přednášejících byl astronom Jiří Borovička a tím druhým teoretický fyzik Luboš Motl, který dětem, studentům i učitelům ve své první přednášce představil tzv. teorii strun, a tu druhou, kterou jsme pro vás alespoň ve zvuku zaznamenali, věnoval jednomu z fenoménů současné astrofyziky – černým dírám.

Když počítal Karl Schwarzschild na ruské frontě první světové války trajektorie pro dělostřelectvo, hrál si zároveň s rovnicemi Einsteinovy nové teorie gravitace, obecné teorie relativity, a našel jejich první fantastický důsledek – a první přesné řešení. Je-li hustota hmoty moc velká, zkolabuje do objektu s natolik silnou gravitační přitažlivostí, že z něj nemůže uletět ani světlo. Nejdříve se mluvilo o „zamrzlých hvězdách“, ale John Wheeler je v 60. letech pojmenoval „černé díry“. Dnes už víme v podstatě jistě, že černých děr je ve vesmíru mnoho, včetně jedné obří uprostřed naší a také v dalších galaxiích. Co by pozoroval člověk, který by byl takovou dírou vcucnut?

Černé díry nejsou zcela černé, ale podobně jako „černá tělesa“ o nenulové teplotě i ony vyzařují trochu světla a tepelného záření. Jak objevil Stephen Hawking před 40 lety, černé díry žhnou. Zdálo se, že jsou i dokonalým „vysavačem“, který uklizí nepořádek, ale v posledních 20 letech vyšlo najevo, že černé díry si ve skutečnosti pamatují o hmotě, kterou vsály, všechno. Některé otázky o tom, proč černé díry „zachovávají informaci“, jsou vášnivě studovány a zpochybňovány některými z nejslavnějších fyziků světa dodnes.

O tom všem hovořil 6. srpna 2014 Luboš Motl na Letní škole matematiky a fyziky v Janově. Jak sami uslyšíte, děti jeho přednáška velmi zaujala, takže mu už v jejím průběhu položily řadu pozoruhodných dotazů.

Zvukový záznam přednášky Luboše Motla.

Café Nobel se v Janově v Jizerských horách uskutečnilo v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem „Partnerstvím ke zkvalitnění přípravy lidských zdrojů pro přírodovědné a technické vzdělávání“.

Foto: Frederik Velinský, Café Nobel



OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP