Teplice

16. ledna

 

 
Aktuality

19.12.2024

Darmok and Jalad at Tanagra: jak si (ne)porozumět s mimozemšťany

Pokud někdy narazíme na mimozemšťany, budeme jim rozumět? Nebude lepší nechat je psát? Při snaze o rozluštění mimozemského jazyka můžeme využít poznatků z luštění starověkých jazyků, dochovaných v psané podobě na červy prožraných papyrech nebo tesané v kameni. Jak, to prozradí egyptoložka Mgr. Renata Landgráfová, Ph.D.Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek 19. prosince na teplické hvězdárně. 


12.12.2024

Arabové a ti ostatní

Máte trochu chaos v tom, co se dnes na Blízkém východě děje? Neustále slýcháme, že co muslim, to terorista, až se téměř zdá, že tam žádný slušný člověk nežije. Jak to na Blízkém východě vypadá, jaké je historické pozadí i současná situace? O tom bude vyprávět arabistka a íránistka Lenka Hrabalová v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku – ve čtvrtek 12. prosince.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

08.11. 2018

Absint: Zelená víla

Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Řeckou bohyni Artemis lidé obdivovali a zároveň se jí báli. Přinášeli jí oběti, pořádali chrámové slavnosti. Děkovali jí za návrat z cesty, zdravé dítě, úrodu, která uživila rodinu do další sklizně, čistou vodu a lovecké štěstí. Naopak bloudění, nezdary na cestách, hlad, nemoc, kance nebo jelena pustošícího pole, strádání, bolest při porodu nebo smrt přičítali jejímu hněvu a hleděli si ji udobřit. V jarních měsících jí přinášeli obětního jelena, upečeného z těsta a zavěšeného v posvátném háji nebo položeného před její chrámový oltář. Chtěli si ji naklonit přes její loveckou vášeň. Pokud si ji nepohněvali znovu, pomáhala. Na svět přinesla lidem prospěšnou bylinu, jmenuje se – jak jinak – Artemisia. Česky se tento Artemidin dar nazývá pelyněk.

 

V Evropě roste hned několik druhů pelyňku, např. Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Artemisia absinthium (pelyněk pravý), Artemisia pontica (pelyněk pontický) nebo Artemisia campestris (pelyněk ladní). Rostlina obsahuje velké množství účinných látek, z nichž mnohé se vyznačují výraznou hořkou až trpkou chutí. Při slavnostech bohyně Artemis se pelyňkem kořenila jídla a podávaly se hořké pelyňkové nápoje. Ty podporovaly chuť k jídlu, ale jejich užití mělo i rituální smysl: Do člověka přecházela část sil a schopností velké bohyně. Od hořkého bylinného nápoje pochází i druhové jméno nejpoužívanějšího z pelyňků Artemisia absinthium. Řecké slovo apsinthiom přitom znamenalo „nepitelný, nepoživatelný“…

 

Pro absint je typická jeho přírodní zelená barva. Kdysi býval oblíbeným nápojem bohémských umělců – snad i proto se mu začalo přezdívat „zelená víla“. Absintové povídání chemika Petra Klusoně si v Bárka kafe (dříve Fokus kafe) v Ústí nad Labem můžete poslechnout v obvyklém čase, tedy od 18 hodin.

 

Ilustrační foto v hlavičce: Images by Mark Howard, Foter.com. Kredit: CC BY-NC-ND.

Foto v článku: Piják absintu. Obraz českého malíře Viktora Olivy z roku 1901. Zdroj: Wikimedia Commons. Kredit: public domain – volné dílo.


  © 2012 UJEP