Teplice

18. července

 
Aktuality

15.08.2019

Malajsie a Sumatra - země plné kuliček

Za podivuhodnými tvory, kteří obývají přízemní patro deštného pralesa, vás zavede přednáška profesionálního entomologa a fotografa Pavla Krásenského, který nyní pracuje jako kurátor entomologické sbírky v Oblastním muzeu a galerii v Mostě. Přijďte ve čtvrtek 15. srpna na teplickou hvězdárnu!


18.07.2019

Filipíny na prodej: hřebíky, kameny a tři tečky

Cestovní ruch se dlouhodobě významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu řady států světa. Zatímco nasycení bohatých států turisty již přesahuje únosnou úroveň, zejména rozvojové státy vnímají cestovní ruch stále jako významnou ekonomickou příležitost. Základním cílem je přimět zahraničního turistu do daného státu přijet, často ve spojení se sportovními či kulturními akcemi, a pak ho zbavit přebytečných financí. Kulturní geograf Jan Daniel Bláha a kulturní antropolog Martin Soukup představí tento model ve čtvrtek 18. července v rámci své přednášky na teplické hvězdárně na příkladu Filipín.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

08.11. 2018

Absint: Zelená víla

Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Řeckou bohyni Artemis lidé obdivovali a zároveň se jí báli. Přinášeli jí oběti, pořádali chrámové slavnosti. Děkovali jí za návrat z cesty, zdravé dítě, úrodu, která uživila rodinu do další sklizně, čistou vodu a lovecké štěstí. Naopak bloudění, nezdary na cestách, hlad, nemoc, kance nebo jelena pustošícího pole, strádání, bolest při porodu nebo smrt přičítali jejímu hněvu a hleděli si ji udobřit. V jarních měsících jí přinášeli obětního jelena, upečeného z těsta a zavěšeného v posvátném háji nebo položeného před její chrámový oltář. Chtěli si ji naklonit přes její loveckou vášeň. Pokud si ji nepohněvali znovu, pomáhala. Na svět přinesla lidem prospěšnou bylinu, jmenuje se – jak jinak – Artemisia. Česky se tento Artemidin dar nazývá pelyněk.

 

V Evropě roste hned několik druhů pelyňku, např. Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Artemisia absinthium (pelyněk pravý), Artemisia pontica (pelyněk pontický) nebo Artemisia campestris (pelyněk ladní). Rostlina obsahuje velké množství účinných látek, z nichž mnohé se vyznačují výraznou hořkou až trpkou chutí. Při slavnostech bohyně Artemis se pelyňkem kořenila jídla a podávaly se hořké pelyňkové nápoje. Ty podporovaly chuť k jídlu, ale jejich užití mělo i rituální smysl: Do člověka přecházela část sil a schopností velké bohyně. Od hořkého bylinného nápoje pochází i druhové jméno nejpoužívanějšího z pelyňků Artemisia absinthium. Řecké slovo apsinthiom přitom znamenalo „nepitelný, nepoživatelný“…

 

Pro absint je typická jeho přírodní zelená barva. Kdysi býval oblíbeným nápojem bohémských umělců – snad i proto se mu začalo přezdívat „zelená víla“. Absintové povídání chemika Petra Klusoně si v Bárka kafe (dříve Fokus kafe) v Ústí nad Labem můžete poslechnout v obvyklém čase, tedy od 18 hodin.

 

Ilustrační foto v hlavičce: Images by Mark Howard, Foter.com. Kredit: CC BY-NC-ND.

Foto v článku: Piják absintu. Obraz českého malíře Viktora Olivy z roku 1901. Zdroj: Wikimedia Commons. Kredit: public domain – volné dílo.


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP