Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

08.11. 2018

Absint: Zelená víla

Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Řeckou bohyni Artemis lidé obdivovali a zároveň se jí báli. Přinášeli jí oběti, pořádali chrámové slavnosti. Děkovali jí za návrat z cesty, zdravé dítě, úrodu, která uživila rodinu do další sklizně, čistou vodu a lovecké štěstí. Naopak bloudění, nezdary na cestách, hlad, nemoc, kance nebo jelena pustošícího pole, strádání, bolest při porodu nebo smrt přičítali jejímu hněvu a hleděli si ji udobřit. V jarních měsících jí přinášeli obětního jelena, upečeného z těsta a zavěšeného v posvátném háji nebo položeného před její chrámový oltář. Chtěli si ji naklonit přes její loveckou vášeň. Pokud si ji nepohněvali znovu, pomáhala. Na svět přinesla lidem prospěšnou bylinu, jmenuje se – jak jinak – Artemisia. Česky se tento Artemidin dar nazývá pelyněk.

 

V Evropě roste hned několik druhů pelyňku, např. Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Artemisia absinthium (pelyněk pravý), Artemisia pontica (pelyněk pontický) nebo Artemisia campestris (pelyněk ladní). Rostlina obsahuje velké množství účinných látek, z nichž mnohé se vyznačují výraznou hořkou až trpkou chutí. Při slavnostech bohyně Artemis se pelyňkem kořenila jídla a podávaly se hořké pelyňkové nápoje. Ty podporovaly chuť k jídlu, ale jejich užití mělo i rituální smysl: Do člověka přecházela část sil a schopností velké bohyně. Od hořkého bylinného nápoje pochází i druhové jméno nejpoužívanějšího z pelyňků Artemisia absinthium. Řecké slovo apsinthiom přitom znamenalo „nepitelný, nepoživatelný“…

 

Pro absint je typická jeho přírodní zelená barva. Kdysi býval oblíbeným nápojem bohémských umělců – snad i proto se mu začalo přezdívat „zelená víla“. Absintové povídání chemika Petra Klusoně si v Bárka kafe (dříve Fokus kafe) v Ústí nad Labem můžete poslechnout v obvyklém čase, tedy od 18 hodin.

 

Ilustrační foto v hlavičce: Images by Mark Howard, Foter.com. Kredit: CC BY-NC-ND.

Foto v článku: Piják absintu. Obraz českého malíře Viktora Olivy z roku 1901. Zdroj: Wikimedia Commons. Kredit: public domain – volné dílo.


  © 2012 UJEP