Teplice

21. listopadu

 

 
Aktuality

21.11.2024

Co nahradí uhlí? Defosilizovaná energetická koncepce aneb Čekání na Velkou katalytickou revoluci

Jakou roli mohou či budou hrát (elektro)katalytické technologie při konverzi, ukládání a transportu energie ve 21. století? Hlavní výzvy, se kterými se bude muset chemie v tomto ohledu v nejbližší době vypořádat, ve své přednášce shrne elektrochemik prof. Ing. Petr Krtil, CSc. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd České republiky v Praze. Ve čtvrtek 21. listopadu na teplické hvězdárně.


14.11.2024

BEZ KOFEINU: Polární záře v historii a současnosti, ve vědě i v umění

Sluneční aktivita je letos tak silná, že je polární záře čili aurora vidět občas i u nás. Jak ale vzniká, od kdy si jí lidé všímali a co si o ní vyprávěli? O kosmickém počasí i o tom, jak souvisí aurora se Sluncem a zemským magnetismem bude především dětem a mládeži vyprávět RNDr. Zbyšek Mošna, PhD z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve čtvrtek 14. listopadu v ústeckém muzeu.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

08.11. 2018

Absint: Zelená víla

Od tmou zahaleného starověku až do současnosti trvá obliba nápojů připravovaných z pelyňku. Tomu současnému se říká absint a z jeho historie se dozvíte takřka vše. A je toho opravdu hodně – vždyť mnohá zákoutí, tajemství i mýty spjaté s absintem dráždí fantazii lidí po dlouhá staletí. Ve čtvrtek 8. listopadu o tom bude v ústecké kavárně Bárka vyprávět chemik doc. Dr. Ing. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Řeckou bohyni Artemis lidé obdivovali a zároveň se jí báli. Přinášeli jí oběti, pořádali chrámové slavnosti. Děkovali jí za návrat z cesty, zdravé dítě, úrodu, která uživila rodinu do další sklizně, čistou vodu a lovecké štěstí. Naopak bloudění, nezdary na cestách, hlad, nemoc, kance nebo jelena pustošícího pole, strádání, bolest při porodu nebo smrt přičítali jejímu hněvu a hleděli si ji udobřit. V jarních měsících jí přinášeli obětního jelena, upečeného z těsta a zavěšeného v posvátném háji nebo položeného před její chrámový oltář. Chtěli si ji naklonit přes její loveckou vášeň. Pokud si ji nepohněvali znovu, pomáhala. Na svět přinesla lidem prospěšnou bylinu, jmenuje se – jak jinak – Artemisia. Česky se tento Artemidin dar nazývá pelyněk.

 

V Evropě roste hned několik druhů pelyňku, např. Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl), Artemisia absinthium (pelyněk pravý), Artemisia pontica (pelyněk pontický) nebo Artemisia campestris (pelyněk ladní). Rostlina obsahuje velké množství účinných látek, z nichž mnohé se vyznačují výraznou hořkou až trpkou chutí. Při slavnostech bohyně Artemis se pelyňkem kořenila jídla a podávaly se hořké pelyňkové nápoje. Ty podporovaly chuť k jídlu, ale jejich užití mělo i rituální smysl: Do člověka přecházela část sil a schopností velké bohyně. Od hořkého bylinného nápoje pochází i druhové jméno nejpoužívanějšího z pelyňků Artemisia absinthium. Řecké slovo apsinthiom přitom znamenalo „nepitelný, nepoživatelný“…

 

Pro absint je typická jeho přírodní zelená barva. Kdysi býval oblíbeným nápojem bohémských umělců – snad i proto se mu začalo přezdívat „zelená víla“. Absintové povídání chemika Petra Klusoně si v Bárka kafe (dříve Fokus kafe) v Ústí nad Labem můžete poslechnout v obvyklém čase, tedy od 18 hodin.

 

Ilustrační foto v hlavičce: Images by Mark Howard, Foter.com. Kredit: CC BY-NC-ND.

Foto v článku: Piják absintu. Obraz českého malíře Viktora Olivy z roku 1901. Zdroj: Wikimedia Commons. Kredit: public domain – volné dílo.


  © 2012 UJEP