Teplice

16. července

 
Aktuality

16.07.2020

Za pravěkými malbami do jeskyní ve Francii

Většina dochovaných podzemních galerií, v nichž pravěcí umělci před mnoha tisíciletími zachytili výjevy ze světa, ve kterém žili, se dnes nachází na území Francie. Pravěké jeskynní malby dodnes fascinují každého, kdo se s nimi setká. K takovým obdivovatelům patří i geolog doc. RNDr. Jaroslav Kadlec, Dr.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. O své cestě za pravěkým uměním bude vyprávět ve čtvrtek 16. července na teplické hvězdárně.


18.06.2020

Lanýže: nejen delikatesa ale také součást české přírody

Na území České republiky se vyskytuje několik druhů lanýžů a v minulosti se zde konaly také pokusy o jejich pěstování. Lanýže jsou potenciálně zajímavou zemědělskou komoditou, což platí zejména o lanýži letním. Návštěvníkům teplické hvězdárny bude ve čtvrtek 18. června o stále ještě trochu tajemných lanýžích vyprávět mikrobiolog doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

26.07. 2014

Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu

Zem─Ťt┼Öesen├ş v Srbsku 2010Zemětřesení je přírodní děj, při kterém se jednorázově uvolňuje obrovské množství energie nahromaděné deformací horniny v zemské kůře nebo ve svrchním plášti Země. Při zemětřesení se vybudí seismické vlny, které se šíří všemi směry od ohniska zemětřesení. Seismické vlny v blízkosti ohniska často způsobují škody na majetku nebo i ztráty na životech. Jsou ale i jedinečným zdrojem informace o zemském nitru, protože pronikají celou Zemí. Nejvíce seismické energie na Zemi se uvolňuje na styku litosférických desek, které se vůči sobě vzájemně pohybují. Zemětřesení vnikají i uvnitř tektonických desek na tzv. tektonických zlomech.

Specifickým typem seismické aktivity jsou zemětřesné roje. V zemětřesných rojích se seismická energie akumulovaná na tektonickém zlomu v zemské kůře neuvolňuje najednou v jediném silnějším zemětřesení, ale postupně v sérii několika stovek až tisíců slabých zemětřesení. Zemětřesné roje jsou typické pro vulkanické a geotermální oblasti. Západní Čechy (Chebsko, Kraslicko, Ašsko) a jižní Island jsou dvě nejvýznamnější oblasti výskytu zemětřesných rojů v Evropě. Další významné oblasti výskytu zemětřesných rojů jsou například Yellowstone a Long Valley Caldera v Americe, vulkanické oblasti v Japonsku, na Novém Zélandu nebo postvulkanické oblasti v Řecku a Itálii.

První část povídání bude věnována příčinám vzniku zemětřesení a výskytu zemětřesení ve světě. Dále budou uvedeny základní charakteristiky stavby Země a vlastnosti zemského nitra. Druhá část bude věnována našim „domácím“ zemětřesením, především zemětřesným rojům v západních Čechách. Návštěvníci Café Nobel se také dozvědí, proč k zemětřesným rojům dochází právě na Chebsku-Kraslicku a na jižním Islandu a v čem si jsou tyto dvě, geologicko-tektonicky zcela odlišné oblasti, podobné.

Hostem zářijového Café Nobel v Teplicích bude seismolog Ing. Josef Horálek, CSc.

 

Ilustrační obrázek: Seismogram zemětřesení v Srbsku, 3. listopadu 2010

Autor: Seismological survey of Serbia, Wikimedia Commons, licence Public domain


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP