Tisá

23. listopadu


 
Aktuality

23.11.2017

Vznik, současná krása a zánik pískovce

Přírodní pochody tvarují masivní křemenné pískovce do desítek forem. Skalní věže, brány a voštiny známe všichni; kdo si ale všiml, že příroda někdy tvaruje skálu do podoby bublin, vosích hnízd či tenisových míčků? Mnohé z těchto tvarů jsou vzácné, nebo se vyskytují jen vysoko nad zemí a znají je nanejvýš horolezci. RNDr. Radek Mikuláš, DSc. z Geologického ústavu AV ČR měl štěstí, že byl (a trochu stále je) horolezcem i geologem. Proto ho lze pokládat za objevitele řady drobných tvarů pískovce. Seznámí vás s nimi na přednášce z cyklu Café Nobel, která se uskuteční ve čtvrtek 23. listopadu přímo na úpatí pískovcových Tiských stěn, v kavárně a restauraci Refugio v Tisé na Ústecku.


16.11.2017

Panspermie. Organismy v kosmu a život v meteoritech

Mohou živé bytosti přežít dlouhodobý pobyt v nehostinném kosmickém prostoru? Odpověď na tuto otázku hledáme déle než sto let. A přilétly snad dokonce kdysi dávno z vesmíru zárodky života i na naši planetu? V rámci dalšího Café Nobel o tom bude ve čtvrtek 16. listopadu povídat biolog a popularizátor vědy Mgr. Tomáš Petrásek, vědecký pracovník Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky a Národního ústavu duševního zdraví. Přednáška se koná v teplickém planetáriu.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

17.09. 2013

Vyděděnci až za hrob

Dalibor-ve-veziČest a „dobrá pověst“ měly pro člověka raného novověku velmi vysokou hodnotu a byly podmínkou pro dobré vztahy s ostatními lidmi i pro sociální postavení každého jednotlivce v rámci jeho společenství. Není proto divu, že si každý snažil svou čest chránit a ztráta dobré pověsti nebo její poškození vedly často k sociální izolaci. Toto nebezpečí hrozilo mnohým – tulákům, cizincům, nemanželským dětem ... Ztrátou cti a vyloučením ze společnosti dokonce i po smrti bývali potrestáni zločinci a sebevrazi, když jim bylo upřeno právo na pietní křesťanský pohřeb na hřbitově. Stále přibývající výsledky právní archeologie přinášejí svědectví o nedůstojném zacházení s těly popravených trestanců a sebevrahů. O jejich zahrabávání přímo u šibenic, na mrchovištích mezi uhynulými zvířaty či na jiných nepietních místech vypovídají archeologické výzkumy z období 15.- 18. století a shodují se v tom se zprávami z písemných pramenů. Hlouběji do minulosti však takových pramenů citelně ubývá, stejně jako svědectví archeologických a také přístup společnosti k těmto vyděděncům se zdá méně jednoznačný. Jednou z mnoha otázek, se kterými se potýká středověká archeologie, je tak interpretace tzv. zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích či za jejich zdmi.             


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP