Ústí nad Labem

10. prosince

 
Aktuality

10.12.2019

Země v pohybu: Desková tektonika

Před 60 lety, v době kdy se začal odvíjet příběh kosmického programu Apollo, zformulovali vědci teorii deskové tektoniky, která vysvětluje příčiny prakticky všech procesů ve svrchních vrstvách Země, včetně zemětřesení a sopečných erupcí. V úterý 10. prosince o tom bude dětským návštěvníkům Café Nobel v ústecké kavárně Bárka kafe vyprávět Mgr. Vladimír Kolář Kusbach PhD. Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.


04.12.2019

Naši na Špicberkách. Půl století a dvě české expedice

Před 51 lety se na Špicberky vydala výprava teplických horolezců, která podnikala výstupy, ale také mapovala ledovec a konala i další výzkumy. Na expedici bude ve středu 4. prosince v kavárně a restauraci Refugio v Tisé vzpomínat jeden z jejich účastníků – horolezec a publicista Gerhard Tschunko. Na jeho povídání naváže bioložka a paleoekoložka Mgr. Alexandra Bernardová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která vám prozradí, jak vypadají podmínky pro výzkum v Arktidě dnes, kdy vědci z Centra polární ekologie na Špicberkách provozují Českou arktickou vědeckou stanici.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

17.09. 2013

Vyděděnci až za hrob

Dalibor-ve-veziČest a „dobrá pověst“ měly pro člověka raného novověku velmi vysokou hodnotu a byly podmínkou pro dobré vztahy s ostatními lidmi i pro sociální postavení každého jednotlivce v rámci jeho společenství. Není proto divu, že si každý snažil svou čest chránit a ztráta dobré pověsti nebo její poškození vedly často k sociální izolaci. Toto nebezpečí hrozilo mnohým – tulákům, cizincům, nemanželským dětem ... Ztrátou cti a vyloučením ze společnosti dokonce i po smrti bývali potrestáni zločinci a sebevrazi, když jim bylo upřeno právo na pietní křesťanský pohřeb na hřbitově. Stále přibývající výsledky právní archeologie přinášejí svědectví o nedůstojném zacházení s těly popravených trestanců a sebevrahů. O jejich zahrabávání přímo u šibenic, na mrchovištích mezi uhynulými zvířaty či na jiných nepietních místech vypovídají archeologické výzkumy z období 15.- 18. století a shodují se v tom se zprávami z písemných pramenů. Hlouběji do minulosti však takových pramenů citelně ubývá, stejně jako svědectví archeologických a také přístup společnosti k těmto vyděděncům se zdá méně jednoznačný. Jednou z mnoha otázek, se kterými se potýká středověká archeologie, je tak interpretace tzv. zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích či za jejich zdmi.             


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP