Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

17.09. 2013

Vyděděnci až za hrob

Dalibor-ve-veziČest a „dobrá pověst“ měly pro člověka raného novověku velmi vysokou hodnotu a byly podmínkou pro dobré vztahy s ostatními lidmi i pro sociální postavení každého jednotlivce v rámci jeho společenství. Není proto divu, že si každý snažil svou čest chránit a ztráta dobré pověsti nebo její poškození vedly často k sociální izolaci. Toto nebezpečí hrozilo mnohým – tulákům, cizincům, nemanželským dětem ... Ztrátou cti a vyloučením ze společnosti dokonce i po smrti bývali potrestáni zločinci a sebevrazi, když jim bylo upřeno právo na pietní křesťanský pohřeb na hřbitově. Stále přibývající výsledky právní archeologie přinášejí svědectví o nedůstojném zacházení s těly popravených trestanců a sebevrahů. O jejich zahrabávání přímo u šibenic, na mrchovištích mezi uhynulými zvířaty či na jiných nepietních místech vypovídají archeologické výzkumy z období 15.- 18. století a shodují se v tom se zprávami z písemných pramenů. Hlouběji do minulosti však takových pramenů citelně ubývá, stejně jako svědectví archeologických a také přístup společnosti k těmto vyděděncům se zdá méně jednoznačný. Jednou z mnoha otázek, se kterými se potýká středověká archeologie, je tak interpretace tzv. zvláštních nebo atypických pohřbů na středověkých nekropolích či za jejich zdmi.             


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP