Teplice

21. září


 
Aktuality

21.09.2017

Jak se zvířata orientují: mechanismy a mozkový podklad

O prostorové navigací zvířat pohovoří Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. Pokusí se objasnit záhadu, jak zvířata dovedou navigovat na velké vzdálenosti, např. při migraci nebo návratu na hnízdiště, a jaká při tom používají vodítka. Zmíní čichovou a magnetickou orientaci i sluneční kompas. Popíše různé typy reprezentací prostoru, vnitřních map, která zvířata i lidé používají a jak s nimi souvisí navigační strategie. Nakonec se zaměří na mozkový podklad navigace, včetně speciálních typů mozkových buněk sloužících k práci s různými vlastnostmi prostoru. Teplické Café Nobel se uskuteční ve čtvrtek 21. září.


14.09.2017

Schizofrenie v otázkách a odpovědích

Jak se tato duševní porucha projevuje? Umíme ji spolehlivě rozpoznat a léčit? Proč nemocní neužívají ordinované léky, a lze schizofrenii předejít? O tom bude hovořit prof. MUDr. Lucie Bankovská Motlová, Ph.D. z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Dozvíte se, co moderní psychiatrie nemocným se schizofrenií nabízí. Může veřejnost ovlivnit prognózu lidí trpících schizofrenií? Přednáška z cyklu Café Nobel přinese ve čtvrtek 14. září odpovědi nejen na tyto otázky.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

05.02. 2015

Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět

Jeskyně rukou

Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.                                                    
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.    
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
 

Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP