Teplice

16. září

 

 
Aktuality

16.09.2021

125 let objevu radioaktivity

První březnový den roku 1896 Henri Becquerel objevil, že jakési paprsky vycházející z uranových solí způsobují černání fotografické desky stejně, jako nedávno objevené rentgenové záření. „Becquerelovy paprsky“ se spolu s paprsky X rázem dostaly do centra pozornosti fyziků a chemiků. O cestě od jednoho snímku až k jaderné reakci bude ve čtvrtek 16. září na teplické hvězdárně povídat fyzik a popularizátor vědy doc. RNDr. Stanislav Daniš, Ph.D.Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.


09.09.2021

Co nevíte o historických sušárnách chmele

Český chmel je dlouhodobě považován za nejlepší na světě. Jeho pěstování ve vybraných lokalitách po staletí zásadně ovlivňovalo životy lidí i podobu krajiny a sídel. Historických staveb, které souvisely se sušením a zpracováním chmele, se u nás dochovaly tisíce. Bohužel, vinou změny technologie zpracování této plodiny jsou většinou nevyužívané, neudržované a na hranici zániku. S dokumentací sušáren chmele, s jejich specifiky a vývojem technologie pro sušení vás ve čtvrtek 9. září v ústeckém muzeu seznámí Mgr. Lucie Radová z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem a stavební historik a etnograf PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.Filozofické fakulty ústecké Univerzity J. E. Purkyně.



Café Nobel na Facebooku

facebook-icon

 

Café Nobel na YouTube 


 

 UJEP logo

OPVK_ver_zakladni_logolink_CB_cz

logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG

05.02. 2015

Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět

Jeskyně rukou

Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.                                                    
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.    
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
 

Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 


OPVK_hor_zakladni_logolink_CB_cz   UJEP logo logo-IPRM_v09_090623-bez-pozadi.PNG   © 2012 UJEP