Teplice

17. října

 

 
Aktuality

17.10.2024

Jak se stáváme lidmi? Sociální učení a evoluce kultury

Mezigenerační předávání tradic, jako je získávání potravy či dialekty ve zpěvu, známe i u některých lidoopů, kytovců nebo ptáků. Sociální učení u člověka však umožnilo rozvoj kultury, která nemá v přírodě obdoby. Ve čtvrtek 17. října o tom na hvězdárně v Teplicích pohovoří etolog prof. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Národního ústavu duševního zdraví.


10.10.2024

Na viděnou v temnotě: co víme o zraku hlubokomořských ryb

Ponoříme se do hlubin oceánů a prožijeme fascinující setkání se zubatými rybami s obříma očima. Jak vlastně ryby v této hlubině vidí? Má smysl adaptovat se v zóně s minimem světla? A umí tyto ryby něco unikátního, co neznáme od jiných obratlovců? O tom bude ve čtvrtek 10. října v ústeckém muzeu povídat zooložka Mgr. Zuzana Musilová, Ph.D. Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

05.02. 2015

Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět

Jeskyně rukou

Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.                                                    
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.    
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
 

Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

 


  © 2012 UJEP