Děčín
22. listopadu
22.11.2018
Radioastronomie: Jak funguje, její historie a současnost
Elektromagnetické záření je nejbohatším zdrojem informací o blízkém i vzdáleném vesmíru. Naše atmosféra dobře propouští jen některé oblasti spektra: viditelné světlo, několik úzkých oken v infračerveném záření a široké okno v radiových vlnách. Není proto divu, že se radioastronomie stala prvním odvětvím astronomie, které využívá jiný než optický obor. Ve čtvrtek 22. listopadu o tom bude v děčínské kavárně Coffee & Books vyprávět astrofyzik prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z pražského ČVUT, Hvězdárny a planetária hl. města Prahy a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
15.11.2018
Od katodových paprsků do nitra atomu
Katodové paprsky byly velkou fyzikální záhadou druhé poloviny 19. století. Výzkum jejich vlastností přinesl nečekané zvraty: stály u objevu paprsků X, radioaktivity i u odhalení první elementární částice – elektronu. Od ní pak byl už jen krok k vyřešení struktury atomu. Byl to ale opravdu jen krok? S fyzikem doc. RNDr. Stanislavem Danišem, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek 15. listopadu v rámci Café Nobel na teplické hvězdárně vrátíme do časů přelomových objevů, kdy byla objasněna povaha základních stavebních částic hmoty a kdy se tvořil nový pohled na svět kolem nás – s přívlastkem kvantový.
Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět
Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
