Ústí nad Labem
15. dubna
27.03.2025
Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.
20.03.2025
Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?
Out of Africa aneb Jak moderní lidé zabydlili svět
Anatomicky moderní lidé druhu Homo sapiens dnes žijí prakticky po celé Zemi. Nebylo tomu tak vždy. Populační dějiny našich dávných předků začaly asi před 200 tisíci lety v subsaharské Africe, odkud se později rozšířili do světa. O jejich dlouhém putování bude 5. února od 18 hodin vyprávět antropolog doc. Mgr. Viktor Černý, Dr. z pražského Archeologického ústavu AV ČR návštěvníkům Fokus kafe v Ústí nad Labem.
Anatomicky moderní lidé odešli podle posledních poznatků z Afriky ve dvou velkých vlnách. K první vlně stěhování došlo zhruba před 120 tisíci lety, k druhé přibližně před 70 tisíci lety. Nebylo to osidlování pusté země. Už před více než milionem let opustil Afriku Homo erectus a někdy před 500-600 tisíci lety Homo heidelbergensis, předek neandertálců a zřejmě i denisovců, teprve nedávno identifikovaného lidského druhu z pravěké Asie.
Jednotlivé oblasti světa, Eurasie, Austrálie, Oceánie i Amerika, byly anatomicky moderními lidmi osídleny ve velice různých obdobích – zatímco v jihozápadní Asii se naši předkové objevili již před 120 tisíci lety, Nový Zéland byl osídlen z Polynésie teprve před pouhými 750 lety. Výzkumy na poli genetiky ukázaly, že po cestě z Afriky se naši předkové mísili i s vymírajícími skupinami homininů, jakými byli mj. právě neandertálci a denisovci, od nichž převzali i některé schopnosti adaptace na nová prostředí. Značný význam měl později i vynález zemědělství, které umožnilo výrobu potravin a následně i první výraznější expanzi lidské populace.
Během přednášky antropologa Viktora Černého a navazující besedy v ústeckém Fokus kafe jistě dojde i na některé dosud nevyřešené otázky z historie lidského rodu. Málo probádané jsou nejen vztahy mezi neandertálci a tajemnými denisovci. V mlhách se ztrácejí také počáteční fáze vývoje anatomicky moderního člověka kdesi v srdci Afriky, které dosud nemáme doložené žádnými fosilními nálezy. Budoucnost jistě přinese další objevy a docela určitě i mnohá překvapení.
Foto: Nesčetné otisky lidských rukou z jeskyně Cuevas de las Manos (Jeskyně rukou) v argentinské provincii Santa Cruz jsou staré 9 500 až 13 000 let. Kredit: Mariano Cecowski, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
