Ústí nad Labem

15. dubna

 

 
Aktuality

27.03.2025

Když hrozí sopky

Povrch Země je neustále přetvářen; výraznou měrou se na tom podílí sopečná činnost. Přestože se jednotlivé sopky od sebe významně liší, můžeme v jejich chování najít určité vzory, které odráží procesy spjaté s deskovou tektonikou. V rámci děčínské přednášky planetárního geologa Mgr. Petra Brože, Ph.D.Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky se ve čtvrtek 27. března v kavárně Coffee & Books seznámíme s jednotlivými sopečnými druhy, vysvětlíme si, proč soptí rozdílně a jaké mají jednotlivé druhy sopečného běsnění dopady na krajinu i člověka. Dozvíte se tak, proč pro nás některé sopky nepředstavují výraznější nebezpečí, zatímco jiných bychom se měli oprávněně obávat.


20.03.2025

Konec všeho… Jaké jsou možné scénáře zániku vesmíru?

Ve výzkumu vzniku vesmíru jsme za poslední století notně pokročili. Mezi nejdůležitější objevy lze zařadit i zjištění, že vesmír má nejen svůj počátek, ale také konec. Jaký bude? Na optimistický výlet světem kvantové mechaniky, kosmologie a teorie strun až k samotnému finále dějin vesmíru pozve návštěvníky teplické hvězdárny ve čtvrtek 20. března astronom Mgr. Jakub Rozehnal, Ph.D., ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.



Café Nobel na Facebooku

 

Café Nobel na YouTube 

19.10. 2017

Alchymie cizích světů aneb Malý kurz astrochemie

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Na výlet k podivuhodným vzdáleným světům vás ve své přednášce pozve RNDr. Martin Ferus, Ph.D. z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Přednáška se koná ve čtvrtek 19. října v planetáriu v Teplicích.

Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru. Zjistíme, co stálo za vznikem všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy a jaké děje vedou k formování mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet a snad i života.

Zjistíme, že chemie mezihvězdných oblaků je sice velmi pestrá, zato však nesmírně pomalá. Na výsledek chemické reakce bychom v pozemské laboratoři tak dlouho čekat nevydrželi – oblak se mění po miliardy roků. Náhle se však i tento na první pohled věčný chemický reaktor za kosmický „okamžik“ trvající jen tisíce let zhroutí a chemikálie a hvězdný prach zasejí zárodky nových hvězd a planet. Do jejich chemismu nahlédneme také, přičemž svou cestu zakončíme jednou z teorií vzniku života, se kterou přišli nedávno čeští vědci.

Pokud je život vrcholem vesmírné chemie, vznikly jeho základní komponenty při dopadu asteroidu? A jak vlastně dopad asteroidu napodobit v laboratoři? O tom všem bude fyzikální chemik Martin Ferus povídat na dalším Café Nobel v prostorách teplického planetária. Přednáška začne v obvyklém čase, tedy v 18 hodin. Planetárium najdete v Koperníkově ulici (nedaleko trolejbusové zastávky Fráni Šrámka). Teplická hvězdárna prochází velkou rekonstrukcí, která by měla skončit v létě roku 2018.

 

Foto v hlavičce: Tzv. Sloupy stvoření v Orlí mlhovině v souhvězdí Hada. Oblak plynu a prachu, místy temný, místy dávající vzniknout novým hvězdám. Pro astrochemika jeden velký mezihvězdný chemický reaktor. Kredit: NASA, ESA, and the Hubble Heritage Team (STScI/AURA), licence Public domain.

Foto v článku: Laserová jiskra sloužící k napodobení dopadu asteroidu do planetární atmosféry. Kredit: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.


  © 2012 UJEP